Čechy čekají lepší časy. EU chce konat ve prospěch občanů

Zpravodajka nelegislativního usnesení Soledad Cabezon Ruiz poznamenala, že systémy veřejné zdravotní péče v Evropě jsou klíčovou součástí identity EU.

"Přístup k lékům musí být garantován a ve snaze zajistit ho musíme znovu vyvážit vyjednávací sílu členských států ve vztahu k farmaceutickému sektoru," uvedla.

Podle ní musí být sektor musí konkurenceschopný v oblasti kvalitních inovací, zároveň ale musí reagovat na potřeby pacientů v oblasti léků, které jsou bezpečné, účinné a dostupné.

Svět ohrožují rezistentní bakterie

Vysoká úroveň veřejných prostředků využívaných na výzkum a vývoj se podle poslanců nepromítá do cen léků, roto se ale spravedlivě nevracejí veřejné investice. Poslanci proto požadují větší transparentnost nákladů na výzkum a vývoj.

Parlament také vyzval Evropskou radu a Evropskou komisi, aby posílily jednací kapacity členských států k zajištění cenově dostupného přístupu k lékům v celé EU. Zajištění transparentnosti a efektivní kontroly postupů používaných na stanovování cen a úhradu léků v členských státech však podle poslanců vyžaduje přijetí nové legislativy na úrovni EU.

Usnesení se také týká prohlubování propasti mezi rostoucí rezistencí vůči antimikrobiálním látkám a vývojem nových antimikrobiálních látek. Nemoci odolné proti lékům by do roku 2050 mohly na celém světě zapřičinit až 10 milionů úmrtí ročně. Podle odhadů zemře v EU každoročně nejméně 25 tisíc lidí v důsledku infekcí způsobených rezistentními bakteriemi. Za posledních 40 let byla přitom vyvinuta jen jedna nová třída antibiotik.

Uleví se seniorům? Pomoci jim chce i vláda

Kromě Evropské unie se ceny léků snaží snížit i česká vláda. Ta plánuje nižší limity pro doplatky za léky u dětí a seniorů, kdy by se roční hranice snížila podle novely o veřejném zdravotní pojištění z 2500 na 1000 korun, u důchodců nad 70 let věku na 500 korun. 

Poslanci mluví o možných dalších úpravách limitu, při jehož překročení pojišťovny vracejí pacientům peníze, které za léky zaplatí navíc. Pokud bude novela schválena, nabude účinnosti od příštího roku.

Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) by navrhované snížení limitu zvýšilo sociální citlivost veřejného zdravotního pojištění. Systém, který ročně hospodaří s částkou kolem 250 miliard korun, by ale podle propočtů přišel zhruba o 440 milionů.