Macronovo hnutí získá nejvíc křesel od dob de Gaullea, ukazuje průzkum

V první kole v neděli získá Macronovo hnutí podle průzkumu 29,5 procent hlasů. S tímto náskokem by pak v druhém kole o týden později mělo hnutí obsadit 385 až 415 z 577 křesel v dolní komoře francouzského parlamentu.

Macronova vláda by tak podle Reuters mohla dosáhnout nejsilnějšího mandátu od roku 1968, kdy volebního vítězství dosáhl Svaz na obranu republiky (UDR) tehdejšího prezidenta Charlese de Gaullea.

Drtivá většina v parlamentu by Macronovi a jeho vládě poskytla silný mandát, který by jí umožnil hladce prosadit prezidentovy ekonomické reformy. První z nich se má týkat změn ve francouzském zákoníku práce, který by podpořil podnikatele.

Vedení Macronova hnutí se za poslední týden snížilo z původních 31 procent v souvislosti s vyšetřováním Richarda Ferranda, šéfa Macronovy prezidentské kampaně a současného ministra pro územní soudržnost. Ten je podezřelý z porušení pravidel pojišťovnictví, z majetkových trestných činů a z nepoctivého jednání. Podle agentury Reuters však Ferrandova kauza výsledky voleb příliš neovlivní.

Na druhém místě se podle průzkumu umístí konzervativní Republikánská strana Françoise Fillona s 23 procenty hlasů, třetí pak skončí krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové s 17 procenty. Levicová Nepodrobená Francie získá 12,5 procent a Socialistická strana pak 8,5 procent hlasů.

Republikáni by pak po druhém kole obsadili mezi 105 a 125 křesly, socialisté 25 až 35 křesel. Národní fronta, která by v druhém kole skončila poslední, by získala 5 až 15 mandátů.