Proč nejednat s Turky? Telička vyjmenoval důvody

"Jestliže přijme Turecko nové ústavní reformy, EU by s ním měla okamžitě ukončit přístupová jednání," napsal místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička na sociální síť. Vychází z rozhodnutí Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci. Ten koncem června rozhodl o tom, že pokud Turecko přijme ústavní reformy v té podobě, jakou posvětili Turci v referendu, Unie by měla ukončit veškerá přístupová jednání s touto zemí. 

Rozhodnutí výboru projedná během července plenární zasedání Parlamentu ve Štrasburku. "Pro Turecko byl rok 2016 velmi obtížný. Trápila ho pokračující válka v Sýrii, příliv uprchlíků, teroristické útoky i pokus o převrat, během něhož bylo zabito 248 lidí. Poslanci Evropského parlamentu tento pokus v předložené zprávě důrazně odsoudili, nicméně se domnívají, že opatření, která přijala turecká vláda v reakci na tuto událost, jsou nepřiměřená a dlouhodobě negativně ovlivní turecké obyvatelstvo," píše Telička na svém webu. 

Poslancům se nelíbilo zejména masivní propouštění státních zaměstnanců, zatýkání novinářů, soudců a obhájců lidských práv, stejně jako zavření několika vzdělávacích zařízení. 

"Vláda zakázala webové stránky určitých médií i jejich sociální sítě. Celkem došlo k zastavení 170 médií a 150 novinářů bylo uvězněno. Turecko rozhodlo rovněž o zamezení přístupu k Wikipedii. Všechna tato opatřené vedou podle zprávy, kterou ve středu 5. července probere Evropský parlament během plenárního zasedání ve Štrasburku, k omezování svobody projevu i práva na informace," píše europoslanec.

V polovině dubna navíc Turci v referendu přijali balíček ústavních změn. Ty mají posílit postavení tureckého prezidenta a zavést trest smrti. Europoslanci prý zpochybňují podmínky, během nichž k referendu došlo a nejsou přesvědčeni o legitimitě výsledků. 

“Turecko se odklání od právního státu, nedodržuje základní lidská práva a svobody, zakazuje režimu nepohodlná média a zatýká novináře. Za takových okolností není jiná možnost, než s Tureckem přístupové rozhovory ukončit,” dodává Telička. Podle europoslanců má Turecko velké nedostatky ve věci dodržování svobody vyznání, kdy minoritní náboženské skupiny čelí diskriminaci a verbálním či fyzickým útokům. Podobně jsou na tom i ostatní menšiny, jako například LGBT komunita. 

Výbor se tak sice staví proti přijetí Turecka do Unie, zároveň však chce udržet konstruktivní a otevřený dialog, který by mohl pomoci v boji s terorismem nebo migrační krizí. Navrhuje tak například modernizaci celní unie mezi EU a Tureckem.