Rumunská vláda mluví o reformě justice, prokuratura má velké obavy

Návrh počítá mimo jiné s tím, že protikorupční prokuratura nebude moci vést vyšetřování proti soudcům. Naznačuje také, že prokurátoři a soudci by mohli být stíháni za „chybná" rozhodnutí a nesprávně nařízená vyšetřování. Šéfka DNA Laura Kövesiová v únoru uvedla, že loni bylo obžalováno v protikorupčních případech téměř 1300 funkcionářů. Byli mezi nimi tři ministři, 17 zákonodárců, 16 soudců a na 20 vedoucích činitelů státních společností.

Ministr rovněž doporučuje, aby generálního prokurátora a šéfa DNA už nemohl jmenovat prezident a aby tato pravomoc přešla na Nejvyšší soudcovskou radu. Generální prokuratura už podle agentury AFP dala najevo znepokojení nad tím, že zamýšlená reforma hrozí narušením soudního systému a posílením politické kontroly nad soudy.

Prezident Klaus Iohannis, jenž pochází z opozičního tábora, podle médií návrh označil za útok proti právnímu státu. „Tyto návrhy představují útok na právní stát, na nezávislost justice a na boj s korupcí," reagoval Iohannis v prohlášení. Pokud parlament text zveřejněné předlohy schválí, Rumunsko podle prezidenta „riskuje návrat ke starým praxím, kdy justice byla pod (politickým) tlakem, což by bylo v rozporu se závazky (země) vůči Evropské unii".

Po vstupu do EU v roce 2007 zaznamenalo Rumunsko v posledních letech v boji s korupcí výrazný pokrok, což ve svých hodnoceních zaznamenala i Evropská komise. Části politického spektra v zemi se to ale příliš nelíbí a vládnoucí socialistická strana se uplynulou zimu pokusila prosadit oslabení protikorupčních zákonů. Na protest však vyšly do ulic řady měst desítky tisíc Rumunů a tak bylo od tohoto záměru upuštěno.