Babiš a StB? Slovenský ústavní soud vynese verdikt 12. října

Tříčlenný senát ústavních soudců následně oznámil, že rozhodnutí vynese 12. října, tedy necelé dva týdny před českými parlamentními volbami.

"V kauze Babiš se soudy dopustily opakovaného závažného pochybení, když vypovídali bývalí příslušníci StB, aniž byli zbaveni mlčenlivosti," řekl před ústavními soudci právní zástupce ÚPN Pavol Poláček.

Dodal, že nejvyšší soud v rámci posuzování mimořádného opravného prostředku ÚPN proti rozhodnutí nižších soudů porušil zákon, když sám požádal slovenského ministra vnitra o dodatečné zbavení mlčenlivosti zmiňovaných svědků. Podle Poláčka je nejvyšší soud v takzvaném dovolacím řízení vázán zjištěným skutkovým stavem a nesmí provádět další důkazy.

Ústavní soudci se v rámci dotazů zajímali hlavně o názor ÚPN na to, zda by v podobných sporech na ochranu osobnosti, jako je Babišův případ, měl být žalovaným právě ÚPN. Poláček řekl, že žalovaným by mělo být ministerstvo vnitra, podobně, jako je tomu v Česku. Obecné soudy na Slovensku v minulosti opakovaně rozhodly, že žalovaným může být právě ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který kromě jiného na Slovensku archivuje dokumenty po StB.

"Tato kauza je velmi citlivá, neboť klíčová svědectví jsou svědectví bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří lhali tehdy, když evidovali (agenty), nebo lžou dnes, že není pravda, že to dělali vědomě. Tito příslušníci se v minulosti podíleli na zločineckém režimu. Opírat se o svědectví těchto příslušníků jako klíčových svědků se mi zdá být pochybné," řekl novinářům předseda správní rady ÚPN Ondrej Krajňák.

Babiš vědomou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Archivní dokumenty tvrdí, že v roce 1980 se stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. ÚPN soudům předložil 12 různých svazků, ve kterých je uvedeno jméno agenta Bureše.