Norka žádá v Polsku o azyl, Barnevernet jí chce vzít i druhou dceru

Případ Silje Garmové a její dcery Eiry, kterým se zaobírá cizinecký úřad, bude podle katolického listu Nasz Dziennik představovat precedens. "Jak se ukazuje, do Polska utekla nejen ona. Zakrátko několik dalších osob požádá o naši ochranu před rozmary všemocné norské sociální služby Barnevernet (BV)," napsal deník.

Většina zásahů BV, který má chránit děti před zneužíváním, se týká chudých, nižších vrstev, ale Garmová "je vzdělaná, zámožná, dobře se vyzná v zákonech a norských reáliích, čili nemůže být ani řeči, že by byla sociálně nepřizpůsobivá", poznamenal deník.

Během druhého těhotenství BV celou dobu sledoval výsledky vyšetření Garmové, aby nalezl důkazy, že nadužívá léky. Nic se nepotvrdilo, ale to úředníky nepřesvědčilo. "Ani v Norsku, ani v Polsku žádný lékař nepotvrdil, že by byla pod vlivem léků proti bolesti, i když k tomu měla během delší hospitalizace příležitost," napsal Nasz Dziennik.

Osm případů, kdy v rodinách s dětmi zasahovala norská sociální služba Barnevernet, se za posledních 15 měsíců dostalo k Evropskému soudu pro lidská práva. Na soud ve Štrasburku se tento měsíc obrátila se stížností na Norsko také Češka Eva Michaláková.

V Norsku, které má přibližně 5,2 milionu obyvatel, loni žilo u pěstounů, v ústavní péči či jiné péči mimo domov 15.865 dětí. Mezi nimi bylo 9080 dětí, které rodičům odebraly úřady. V Česku, s přibližně 10,6 miliony obyvatel, podle výkazů ministerstva práce žilo na konci loňska v pěstounských rodinách 10.922 dětí.