Češi nevědí, co chtějí: Odmítají uprchlíky, ale volili by Schulze

Praha/Berlín - Češi jsou na jednu stranu evropským národem, který nejhlasitěji odmítá blízkovýchodní běžence, na druhé straně by si přáli spíše vítězství Martina Schulze (SPD) než Angely Merkelové (CDU-CSU) v německých volbách. Schulz přitom dlouhodobě kritizuje zejména země Visegrádské čtyřky za jejich odmítavý postoj k uprchlíkům a tuto otázku spojuje s unijními dotacemi.

V srpnu ukázal prestižní průzkum agentury Gallup vztah některých národů k uprchlické otázce. Primárně zkoumal míru tolerance vůči cizincům. Na posledních místech se přednostně umístily země s komunistickou minulostí. Smutné je také konkrétní číslo 56 procent českých občanů, kteří by nepodali pomocnou ruku ani jednomu syrskému uprchlíkovi. Ještě hůře dopadli Maďaři, kde by uprchlíka nepřijalo 70 procent respondentů a Slováci, kde je proti uprchlíkům 61 procent lidí. 

Češi a státy V4 se také dlouhodobě vymezují vůči mechanismu kvót na přerozdělování uprchlíků, kteří utíkají před válečnými útrapami. 

Nejednou právě tyto země kritizoval současný adept na nového německého kancléře Martin Schulz ze sociální demokracie. V neděli se postaví současné kancléřce Angele Merkelové. Té je často připisováno, že uprchlíky do Německa, potažmo do Evropy, "pozvala". 

Zajímavý faktem je, že výrazně prounijně založeného Schulze, který volá po větší solidaritě a přijímaní uprchlíků, by volila většina Čechů. Vyplynulo to už v polovině léta v průzkumu německého think tanku, který zveřejnil server Frankfurter Allgemeine Zeitung. Z průzkumu vyplynulo, že až polovina voličů by dala přednost Schulzovi před Merkelovou. Vůči kancléřce se vyjádřilo pozitivně jen 32 procent respondentů - nejméně ze všech zkoumaných východoevropských zemí. Negativně ji ohodnotilo taktéž největší procento, a to 61 procent respondentů. 

Schulze hodnotí negativně jen 16 procent Čechů. Schulz přitom postkomunistické země výrazně kritizuje a za nenaplnění kvót by jim zkrátil unijní dotace. "Udělal bych především jedno - evropským partnerům řekl, že Německo, Itálie a Řecko nemohou přijmout všechny běžence. Buď bude solidární rozdělování uprchlíků mezi všechny, nebo Německo zpochybní rozpočet EU," naznačil už dříve. Zkrátil by evropské fondy zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky. Proti tomuto spojení se vymezila kancléřka Merkelová v televizní debatě. 

Z průzkumu německého think-tanku vyplynulo také to, že nejpozitivněji vnímají Merkelovou Chorvati a Rumuni, Nejkritičtěji se k ní staví kromě Čechů také Slováci a Maďaři. Proti Schulzovi jsou nejvíc zaměřeni Poláci. O novém kancléřovi se rozhodne v neděli 24. září. 

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Angela Merkelová Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) imigrace češi

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy