AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?

Ve volbách, které se konaly v Německu, podpořil krajní pravici každý pátý volič. Dramatický vzestup Alice Weidelová, lídryně strany AfD, vyvolává strach u mnohých politiků a voličů. Alice Weidelová nebyla nikdy populárnější, a podle Politica zároveň radikálnější.

Kandidátka na kancléřku za krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) vystoupila v neděli večer na pódiu v Berlíně poté, co její strana dosáhla svého nejlepšího výsledku v národních volbách. Příznivci ji přivítali skandováním „Alice für Deutschland! Alice für Deutschland!“

Tato skandování nebyla jen projevem nadšení pro Weidelovou, ale také nepopiratelným znakem rostoucího otevřeného radikalismu strany a její kandidátky. AfD, díky svým extrémním postojům, získala podporu jednoho z pěti německých voličů, čímž zdvojnásobila svůj podíl na hlasech oproti volbám v roce 2021 a dosáhla svého historického nejvyššího výsledku v národních volbách od konce druhé světové války.

Tento vzestup přichází v kritickém období, kdy je evropský kontinent zmítán krizí po zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzrůstu pravicového populismu v různých evropských městech od Říma po Vídeň a Budapešť.

„Je to historický úspěch,“ řekla Weidelová po volbách.

Slogan „Alice für Deutschland“ je slovní hříčka vycházející z nacistického hesla „Alles für Deutschland“ (Všechno pro Německo), které používali SA Sturmabteilung (národní socialistické oddíly).

AfD, jejíž radikálnější křídlo již dlouho usiluje o odklon od demokratických hodnot poválečného Německa, čelí stále rostoucímu vlivu, zejména díky Weidelové, která v posledních letech prošla vlastní cestou radikalizace.

Weidelová se stala známou postavou strany, která původně začínala jako protestní hnutí proti euru a ekonomickým politikám Evropské unie. Zkušenosti z práce v Goldman Sachs, Credit Suisse a Allianz ji však vyprofilovaly do postavy, která se připojila k AfD v roce 2013, kdy strana ještě nebyla tak radikální a soustředila se především na kritiku Evropské unie a eura.

Postupně se však AfD vyvinula v krajně pravicovou a protiimigrační stranu, když v roce 2015 přišel masivní příliv uprchlíků, což vedlo k radikalizaci stranických názorů.

V roce 2017, kdy byla Weidelová již ve vedení AfD, strana čelila kontroverzi kvůli prohlášením Björna Höckeho, jednoho z nejtvrdších pravicových politiků, který vyzval Němce, aby zapomněli na svou nacistickou minulost. Strana nakonec Höckeho nevyhodila, což vedlo k dalšímu posunu směrem k radikalismu.

Weidelová sama nepopírá svou roli v tomto posunu. V nedávném rozhovoru přiznala, že pokus o vyloučení Höckeho z AfD byl chybou. „Samozřejmě, že to byla chyba,“ řekla a dodala, že by si dokázala představit Höckeho jako ministra ve vládě vedené AfD.

V roce 2022 vyšlo najevo, že někteří členové AfD, včetně jednoho z Weideliných spolupracovníků, se zúčastnili setkání krajně pravicových extremistů, kde byla projednávána „remigrace“ migrantů a „neasimilovaných občanů“. Tento pojem později začal AfD používat jako oficiální část svého programu.

Během stranického sjezdu v Halle minulý měsíc Weidelová přiznala, že by „remigraci“ přijala, i kdyby to tak mělo být nazýváno.

Weidelová, dnes nejviditelnější tvář AfD, je pro mnoho svých příznivců symbolem síly a změny. Na stranickém sjezdu ji fanoušci vítali transparenty, které nesly nápis „Kancléřka srdce!“ Na své promluvě jim odpověděla gesto rukama ve tvaru srdce a vzkázala: „Milujte vás všechny!“

Navzdory tomu, že se nejedná o typickou charismatickou postavu, kolem které se strana shromažďuje, její neortodoxní profil jí umožňuje získávat podporu i u mladších generací, pro něž je její přítomnost ve vedení AfD vítanou změnou. Dále také zdůrazňuje svou odlišnost v osobní orientaci – Weidelová je otevřeně lesbička, což je v rozporu s tradičně konzervativním obrazem krajní pravice.

Zároveň podporu Weidelové pomohli získat i takoví populisté jako Elon Musk či maďarský premiér Viktor Orbán, kteří ji podpořili v jejím úsilí. Weidelová na své cestě do Budapešti zdůraznila, že je čas změnit dosavadní izolaci AfD na evropské scéně.

Po volbách Weidelová jasně uvedla, že AfD je připravena „realizovat vůli lidu“. "Nikdy jsme nebyli silnější," dodala. 

Související

Friedrich Merz (CDU)

Friedrich Merz zvítězil v německých volbách. Co to znamená pro Evropu?

Německo čeká politická změna. Konzervativní lídr Friedrich Merz v neděli zvítězil v parlamentních volbách a míří k převzetí moci v největší ekonomice Evropské unie. Přestože složení nové vlády zatím není jasné a koaliční jednání mohou trvat týdny, jedno je jisté – Merz přinese odlišnou politickou linii než dosavadní kancléř Olaf Scholz, píše Politico.

Více souvisejících

Volby v Německu Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy