Friedrich Merz zvítězil v německých volbách. Co to znamená pro Evropu?

Německo čeká politická změna. Konzervativní lídr Friedrich Merz v neděli zvítězil v parlamentních volbách a míří k převzetí moci v největší ekonomice Evropské unie. Přestože složení nové vlády zatím není jasné a koaliční jednání mohou trvat týdny, jedno je jisté – Merz přinese odlišnou politickou linii než dosavadní kancléř Olaf Scholz, píše Politico.

Merzovo vítězství znamená nejen návrat Křesťanskodemokratické unie (CDU) do čela Německa, ale i možnou zásadní změnu směřování země. Jeho politika se může lišit i od éry Angely Merkelové, která CDU vedla 16 let do roku 2021. Nový kancléř by mohl výrazně ovlivnit nejen německou domácí politiku, ale i budoucnost Evropské unie.

Jedním z klíčových bodů Merzovy kampaně byla otázka evropské obrany a role NATO. Krátce před volbami varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy nebudou nadále bezpodmínečně garantovat bezpečnost kontinentu. Naznačil, že Německo by mohlo jednat s Velkou Británií a Francií o sdílené jaderné ochraně.

Merz rovněž přislíbil navýšení výdajů na obranu a zrušení blokace dodávek raket Taurus Ukrajině. Zároveň bude muset najít způsob, jak financovat modernizaci Bundeswehru poté, co vyčerpání stávajícího rozpočtu ve výši 100 miliard eur v roce 2027 vyvolává otázky ohledně budoucích zdrojů financování.

V oblasti energetiky se Merz postaví k jaderné energii otevřeněji než Scholzova vláda, což by mohlo podpořit snahy některých evropských států o větší uznání jaderné energetiky jako nízkoemisního zdroje. Zároveň by mohl zmírnit přísné německé regulace týkající se přechodu na obnovitelné zdroje, což by mělo dopad i na evropskou klimatickou politiku.

Merz se zaměří na oživení německého průmyslu a posílení hospodářských vztahů s klíčovými partnery v EU i mimo ni. Očekává se, že se bude snažit o obnovení německo-francouzské spolupráce s cílem posílit obchodní dohody, například s jihoamerickými zeměmi Mercosuru.

Nový kancléř pravděpodobně přijme tvrdší postoj vůči Číně, přičemž německým firmám naznačil, že nemohou počítat s jeho podporou, pokud se dostanou do problémů kvůli závislosti na čínském trhu. Tento přístup by mohl ovlivnit i širší obchodní strategii EU.

Merz v minulosti usiloval o zpřísnění migrační politiky a na rozdíl od Merkelové se staví skepticky k přijímání uprchlíků. Jeho strana CDU slíbila zrušení nedávno přijatých reforem v oblasti legalizace konopí, což signalizuje návrat k přísnější protidrogové politice.

Merz zastává přísnou fiskální disciplínu a je odpůrcem změkčování dluhové brzdy, která omezuje deficit státního rozpočtu. To znamená, že pod jeho vedením se Německo pravděpodobně postaví proti dalšímu společnému zadlužování EU, což by mohlo komplikovat plány na zvýšení obranných výdajů prostřednictvím evropských fondů.

Merzovo vítězství znamená návrat německé vlády k tradičně konzervativním hodnotám a potenciální změnu v evropské politice. Jeho tvrdší postoj vůči Číně a Rusku by mohl ovlivnit společné zahraničněpolitické směřování EU, zatímco jeho zaměření na hospodářský růst by mohlo vést k tlaku na zmírnění některých ekologických regulací.

V otázkách obrany bude klíčové, zda se Německo pod Merzovým vedením rozhodne více investovat do vojenských kapacit a jakým způsobem bude koordinovat bezpečnostní politiku s evropskými partnery. Podobně i jeho postoj k obchodním vztahům a průmyslové politice bude hrát roli při formování budoucnosti evropské ekonomiky.

Přestože Merzovo směřování bude záviset i na složení koalice, jeho vítězství signalizuje významnou změnu nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

Více souvisejících

Friedrich Merz (CDU) Volby v Německu Německo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy