Prosincový summit EU by se měl zabývat reformou unijního azylového systému

Země o věci neúspěšně diskutují už déle než rok, podle Tuska bude nyní cílem nalézt shodu v této otázce v první polovině příštího roku. Za bulharského předsednictví EU se tak státy pokusí překonat nynější zásadní rozdíly především v pohledu na trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl.

Ten Evropská komise do reformy zapracovala jako poslední možnost pro případ, že by některý členský stát musel čelit náhlému přívalu velkého počtu migrantů. Česko a další státy ze středu a východu Evropy podobné řešení dlouhodobě odmítají.

Komise reformu takzvaného dublinského systému, který upravuje azylová řízení v EU, nabídla v květnu 2016. Migrační krize v roce 2015 totiž ukázala, že stávající pravidla nevyhovují. Český premiér Bohuslav Sobotka před novináři zdůraznil, že cílem je nyní hledat „konsensuální řešení" v rámci Evropské rady (summitu EU) a on tuto zmínku vítá. To podle něj dává zemím visegrádské skupiny šanci nepřipustit právě vznik trvalého přerozdělovacího kvótového mechanismu.

Podle Sobotky nikdo z účastníků dnešní diskuse nekladl důraz na otázku kvót, která v roce 2015 výrazným způsobem rozdělila unijní země. „Nezaznělo žádné vystoupení, které by nějakým způsobem kritizovalo země V4 v oblasti kvót, nebo které by kvóty kladlo jako klíčovou část reformy azylové politiky," uvedl český premiér. Důraz byl spíše kladen na řešení situace v zemích původu a tranzitu.

Kvůli neochotě ČR, Maďarska a Polska přebírat žadatele o azyl v už skončeném jednorázovém přerozdělovacím mechanismu by mohla Evropská komise tuto trojici zemí poslat k unijnímu soudu. „V tuto chvíli se předpokládá, že během příštích sedmi až osmi měsíců by se Evropa měla věnovat změnám v azylové politice," poznamenal Sobotka.