EU je křesťanský klub, který nás nikdy nepřijme, tvrdí turecká spisovatelka

V rozhovoru s ČTK Kulinová vyjádřila obavy ze striktní náboženské výchovy v tureckých školách či z autoritářských kroků tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Brusel Ankaře dlouhodobě vyčítá nedodržování lidských práv a porušování svobody slova. „Myslím, že EU je křesťanský klub, který nás nikdy nepřijme, ani kdybychom se stali nejdemokratičtější zemí na světě," uvedla Kulinová. Podle ní se muslimské Turecko nestane členem EU ani po konci Erdoganovy éry. Jednání o vstupu Turecka do EU začala v roce 2005, od té doby ale téměř nikam nepokročila.

Kulinová také poukazovala zatýkání lidí v Turecku kvůli kritice prezidenta. „Erdogan není v jednoduchém postavení, protože Turecko prochází velmi obtížným obdobím, ale zavírat novináře a spisovatele?" rozhořčila se Kulinová. Pronásledování svých kritiků Erdoganova autoritářská vláda ještě zintenzivnila po loňském pokusu o převrat.

Po pokusu o převrat loni v červenci byl v Turecku vyhlášen výjimečný stav, který umožňuje prezidentovi vládnout pomocí dekretů. Na jejich základě vláda zahájila rozsáhlé čistky ve státní správě a převzala i řadu soukromých podniků, včetně vydavatelství a novin. O práci přišlo na 160.000 lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho na 50.000 lidí skončilo za mřížemi. „Nevíme a ještě dlouho vědět nebudeme, kdo vlastně za tím stál, ale Erdogan to využil jako příležitost," uvedla Kulinová.

Kromě tří desítek knih je Kulinová i autorkou dvou otevřených dopisů Erdoganovi. V prvním z listů kritizovala náboženskou výchovu ve školách, která podle ní musí být dobrovolná. „Vaši věrní stoupenci neradi vidí nezahalené ženy, já jsem muslimka, která se nezahaluje. Kdo mě ochrání před hněvem některých voličů," zeptala se Erdogana ve druhém dopise Kulinová.

„Když jsou (homosexuálové) bohatí a slavní, tak je milujeme, uctíváme, chodíme na jejich koncerty, ale jsou-li chudí, tak je dokážeme i zabít, otcové zabíjejí své syny, někteří napadají lidi na ulici," uvedla v rozhovoru Kulinová, která knihou o homosexuálním vztahu staršího ženatého muže s jeho mladým zaměstnancem prý ztratila část svých čtenářů.

Za citlivé téma označila i kurdskou otázku. „Turci a Kurdové nemohou dojít smíření kvůli chybám, které obě strany udělaly," uvedla s lítostí Kulinová. „Není to tak dávno, co jsme nesměli slovo ´Kurd´ ani nahlas vyslovit, říkalo se ´lidé z jihovýchodního Turecka´," popsala situaci spisovatelka.

Kurdský problém přiblížila Kulinová v knize Bir Gün (Jeden den). Původně chtěla napsat o životě Leyly Zanaové, která se v roce 1991 stala první kurdskou poslankyní tureckého parlamentu. Začala v něm veřejně mluvit kurdsky, což bylo až do roku 2002 ilegální, a v roce 1994 byla odsouzena k 15 letům vězení za údajnou spolupráci s Kurdskou stranou pracujících (PKK).