Na Evropu se řítí další uprchlická vlna, varuje OSN

"Je tady přímá spojitost mezi hladem a migrací," řekl David Beasley. Podle něj pokud jsou na tom lidi špatně, vždycky se budou stěhovat za lepšími podmínkami, a uprchlickou krizi v roce 2015 nezapříčinila jen německá kancléřka Angela Merkelová tím, že uprchlíkům otevřela hranice Evropy. Už předtím jsme si mohli všimnout, že v táborech na Blízkém východě rapidně klesá životní úroveň a podmínky byly stále těžší.

"Udělali jsme v minulosti chybu a nyní ji nejspíš zopakujeme," myslí si Beasley. Sám se domnívá, že mnoho uprchlíků nechce ani do Evropy, ale hlad je vyhání co nejdál od domova. "Pokud nemají dostatek jídla, pak přirozeně půjdou pryč. A mnoho z nich přijde do Evropy, protože je to pro ně nejbližší ráj na zemi," tvrdí ředitel Organizace pro výživu a zemědělství.

OSN se proti hladomorům snaží bojovat už více než 10 let, nyní se však situace znovu zhoršuje, varuje Beasley. Podle něj je problematický zejména Jemen, kde Saudská Arábie blokuje přístavy, čímž zabraňuje tomu, aby do země připlula mezinárodní pomoc. "Potravinový nedostatek je téměř vždy způsoben válkami a klimatickými změnami. Těmi je Blízký východ často postižený," dodává Beasley.

Zpráva Organizace pro výživu a zemědělství z března letošního uvádí, že na světě žije zhruba 108 milionů lidí, kteří trpí potravinovým nedostatkem nebo dokonce hladomorem. Číslo se o hodně zvýšilo oproti roku 2015, kdy bylo "jen" kolem 80 milionů hladovějících. Nejčastější příčiny jsou konflikty, zvyšování cen potravin a neobvyklé počasí. Evropské unii za druhé čtvrtletí podalo žádost o azyl skoro 149 tisíc uprchlíků. Většina pochází ze zemí, jako je Sýrie, Afghánistán nebo Nigérie.