Gabriel popichuje Trumpa: Němci si už nejsou jistí, zda poznávají Ameriku

Gabriel poznámkou o tweetech zjevně narážel na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zavzpomínal na zásadní roli, kterou pro vývoj Německa po druhé světové válce USA sehrály. Právě od nich se totiž spolková republika naučila o výhodách demokracie, vlády práva, multilateralismu nebo svobodného obchodu.

Možná právě to podle něj vysvětluje, proč si dnes Němci nejsou jisti, jestli Ameriku ještě poznávají. "Jsou to činy, jsou to tweety, jsou to slova, co máme sledovat, abychom poměřovali Ameriku?" ptal se Gabriel.

Zdůraznil, že úzké spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou je cestou, jak zachovat stávající architekturu mezinárodního uspořádání. Zásadní je také jednota Evropské unie, kterou podle něj Rusko a Čína rády testují. "Nikdo by se neměl pokoušet rozdělovat Evropskou unii, ne Rusko, ne Čína, ale také ne Spojené státy," prohlásil.

Washingtonu také doporučil, aby nenechal zkrachovat dohodou o íránském jaderném programu, a zároveň se spolu s Evropou snažil najít cesty, jak výrazně omezit destabilizující vliv íránské politiky.

Na okraj mnichovské konference se Gabriel vyjádřil i k situaci na východní Ukrajině. Zopakoval své přesvědčení, že není realistické trvat na tom, aby Rusko zcela naplnilo minské dohody, a pak se teprve řešilo uvolnění protiruských sankcí. Moskva by podle něj měla být tímto způsobem odměněna i při menším pokroku, například naplnění příměří. Názor Gabriela je v rozporu s oficiálním postojem německé vlády a kancléřky Angely Merkelové, která trvá na úplném naplnění minských dohod.

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist dnes dal na konferenci najevo, že jeho země je otevřena myšlence poskytnout vojáky pro případnou mírovou misi OSN na východní Ukrajině, pokud by se na tom Rusko a Západ shodly. Šéf české diplomacie Martin Stropnický řekl, že Česko samozřejmě podporuje Ukrajinu. "Na druhou stranu je trocha toho dluhu i na její straně. To už je potřeba říci, protože ty reformy jdou pomaleji, než se čekalo," uvedl.