EU chová k Bidenovi falešné naděje, myslí si německý politik Gabriel

Naděje Evropanů, že by volební vítězství demokrata Joea Bidena nad americkým republikánským prezidentem Donaldem Trumpem znamenalo již jen dobré vztahy se Spojenými státy, jsou falešné. V dnešním rozhovoru se zahraničními korespondenty to prohlásil někdejší německý vicekancléř a ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

Gabriel nyní vede neziskovou organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most). Zda bude Evropa pro USA opět atraktivní, záleží podle Gabriela jen na Evropanech.

"Naděje, které my Evropané máme, že s Bidenem bude všechno lepší, jsou chybné. Konflikty zůstanou," řekl Gabriel s tím, že problémy mezi USA a Evropou, respektive Německem, byly vždy, ačkoli nikdy nebyly tak špatné. "Velký rozdíl mezi Trumpem a Bidenem je ten, že Biden si spojeneckých svazků cení. Trump je prvním prezidentem USA, kterému na spojenectvích a partnerstvích nezáleží," uvedl. Myslí si, že Trumpovi nejde o izolacionismus, ale o jakousi obměnu Jaltské konference, kdy by se "velcí kluci", jak světové mocnosti označil, dohodli mezi sebou o sférách vlivu, zatímco ostatní země by je jen následovaly.

Těžiště světa se podle Gabriela stále více přenáší do Asie, kde se soustředí výroba a kde žije nejvíce lidí. "Amerika se stává méně evropskou a více tichomořskou zemí. To ale Trump nezpůsobil. Již jeho (demokratický) předchůdce Barack Obama prohlásil, že Amerika je tichomořskou zemí," vysvětlil Gabriel.

"To, že se Amerika v Asii více angažuje, je i v našem zájmu, protože my to nedokážeme," řekl. "Na 600 let jsme byli pro svět důležití, svět se ale změnil, což ale my Evropané slyšet nechceme," uvedl Gabriel o geopolitické scéně. "Američané si toho všimli dříve než my," doplnil s tím, že zatímco USA zůstávají atlantickou velmocí, jsou také tichomořskou velmocí.

Po druhé světové válce bylo podle Gabriela americkým mottem to, že mocenským hegemonem budou v Evropě Spojené státy, Rusko bude drženo mimo hru a Německo pod kontrolou. "Po pádu železné opony se to ale změnilo, změnila se světová těžiště. Je to tak, supervelmoc USA se nyní soustředí na konkurenta, kterým už není Rusko, ale Čína," řekl.

Rusko rozhodně není ekonomickým soupeřem, míní Gabriel, který parafrázoval slova někdejšího německého kancléře Helmuta Schmidta o tom, že Sovětský svaz je jen Horní Volta (dnešní Burkina Faso) s atomovými zbraněmi. "Je to vojenský kolos s chromými hospodářskými nohami, není to žádný technologický konkurent. To je Čína a tam USA koncentrují své síly," řekl.

Zatímco Čína a Rusko podle Bidena nemají žádné spojence, ale jen závislé státy, USA po válce spojenectví budovaly. "A Biden to ví," uvedl Gabriel, podle kterého by se Biden v případě volebního vítězství pokusil tato partnerství oživit. "Bude velmi záležet na tom, aby se Evropa více činila v geopolitice, a stala se tak partnerem, kterého budou brát vážně nejen USA, ale i Rusko s Čínou," uvedl.

Pokud jde o obranu kontinentu, nedokáže se o něj nyní Evropa sama postarat. "Prvním krokem je ale to, že Evropa bude mít na zahraniční záležitosti stejný názor," řekl Gabriel. Teprve poté je podle něj možné hovořit o vojenských silách. "Je zajímavé, že politici i média vždy hovoří o obraně. Ale otázky obrany následují až po zahraniční politice," uvedl.

"Není nutné mít hned zítra evropskou armádu, je ale důležité vystupovat jednotně," řekl. Připomenul, že protichůdnost evropské zahraniční politiky se ukázala například během konfliktu v Libyi, kdy se Francie postavila za polního maršála Chalífa Haftara spřízněného s odpadlickým kabinetem v Benghází, zatímco Německo s Itálií podpořily vládu v Tripolisu.

V každém případě Evropa musí vzít podle Gabriela osud do svých rukou, protože rozepře v zahraniční politice i v té vnitroevropské musí mít evropské řešení. "Trumpa nelze brát jako omluvu," dodal.

Související

Německá kancléřka Angela Merkelová

Krize v Německu. Budou předčasné volby? AfD chce konec Merkelové

Bývalý šéf německé sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel je přesvědčen, že po oznámené rezignaci předsedkyně křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové čekají Německo předčasné volby. Tato sedmapadesátiletá politička ale věří, že její krok dopady na koaliční vládu CDU/CSU a SPD mít nebude. Pokračovat v ní chce i nynější vedení sociální demokracie. Naopak pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) požaduje rezignaci kancléřky Angely Merkelové (CDU).

Více souvisejících

Sigmar Gabriel Joe Biden EU (Evropská unie) Volby USA

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy