Krize v Německu. Budou předčasné volby? AfD chce konec Merkelové

Bývalý šéf německé sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel je přesvědčen, že po oznámené rezignaci předsedkyně křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové čekají Německo předčasné volby. Tato sedmapadesátiletá politička ale věří, že její krok dopady na koaliční vládu CDU/CSU a SPD mít nebude. Pokračovat v ní chce i nynější vedení sociální demokracie. Naopak pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) požaduje rezignaci kancléřky Angely Merkelové (CDU).

"Domnívám se, že to nebude dlouho trvat a budou nové volby," řekl Gabriel listu Bild. Konec Krampové-Karrenbauerové, která se nebude ani ucházet o post kancléřky, je podle něj logickým důsledkem toho, že se nedokázala prosadit v Durynsku, kde proti její vůli křesťanští demokraté hlasovali pro kandidáta na ministerského předsedu, jehož podpořila také AfD. Německo podle Gabriela nyní zažívá konec druhé velké lidové strany.

"Když to bude podle mého, tak to nebude mít žádný dopad na velkou koalici," je ale přesvědčena Krampová-Karrenbauerová, podle níž se ve vládě nic nezměnilo. Ona sama i na přání Merkelové zůstává nadále ministryní obrany.

"Velká koalice pracuje, velká koalice musí splnit úkoly z koaliční smlouvy," prohlásil v Berlíně také šéf sociální demokracie Norbert Walter-Borjans. Zároveň ale poznamenal, že v něm situace u křesťanských demokratů budí obavy. "CDU si musí vyjasnit svůj vztah k pravicovým extremistům," zdůraznil i v narážce na středeční hlasování o durynském ministerském předsedovi.

Podle ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU) se jeho strana nachází v nezvykle vážné situaci. "Jde o naši budoucnost jako moderní velké strany středu," řekl dnes v Berlíně. Předseda sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder na twitteru napsal, že je nutné, aby si CDU od základu vyjasnila své personální i obsahové uspořádání. Pro krok Krampové-Karrenbauerové, s níž se mu dobře spolupracovalo, má podle svých slov velký respekt.

Ich habe großen Respekt für die Entscheidung von @akk - auch wenn es mir leid tut. Denn wir arbeiten sehr vertrauensvoll zusammen. Aber es ist jetzt notwendig, die inhaltliche und personelle Aufstellung der #CDU grundsätzlich zu klären.

— Markus Söder (@Markus_Soeder) February 10, 2020

"Mám velký respekt před tímto neočekávaným rozhodnutím," napsal na twitteru také ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), podle něhož je zásluhou Krampové-Karrenbauerové, že se CDU a CSU znovu sblížily. Předtím je několik let dělily spory o migrační politiku. Tehdy ještě křesťanské demokraty vedla Merkelová, která v čele strany skončila v prosinci 2018.

Právě Angela Merkelová by nyní měla podle místopředsedkyně AfD Beatrix von Storchové také skončit, protože nese zodpovědnost za současný stav CDU.

Šéfka zelených Annalena Baerbocková zase vyzvala konzervativní unii CDU/CSU, aby vyjasnila, jak může za těchto podmínek být spolková vláda stabilní. Situace pro Německo je podle ní dramatická.

Související

Více souvisejících

Německo CDU Konzervativní unie CDU/CSU Sigmar Gabriel Markus Söder Annegret Krampová-Karrenbauerová Alternativa pro Německo (AfD) Angela Merkelová Peter Altmaier (CDU) Jens Spahn (CDU)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy