Masná společnost Tönnies je od minulého týdne tvrdě kritizována kvůli nekontrolovatelnému šíření covid-19 převážně mezi východoevropskými pracovníky. Skandál největšího producenta masa v Německu se neočekávaně obrátil, když důkazy odhalili roli bývalého kancléře a vůdce Sociálně demokratické strany (SPD) Sigmara Gabriela.
Kvůli rostoucím případům covid-19 ve společnosti Tönnies bylo Německo nuceno přezkoumat pracovní podmínky pro východoevropské pracovníky, které jsou nedostatečné a zapříčinily nekontrolovatelné šíření infekce. Podle POLITICO bylo minulý měsíc infikováno více než 1500 zaměstnanců a na celé město v Severním Porýní-Vestfálsku byla uvalena karanténa.
Po tvrdé vlně kritiky odhalila veřejnoprávní televize ARD Panorama, že Sigmar Gabriel měl ve společnosti pracovat jako konzultant a měsíčně pobírat 10 000 EUR a k tomu velmi štědré benefity. Gabriel potvrdil, že pro společnost jako konzultant pracoval, ale pouhé tři měsíce. „Musel jsem pozici opustit 31. května 2020 kvůli těžké nemoci a operaci,“ řekl Gabriel a na kritiku reagoval slovy, že 10 000 EUR není pro průmysl velká částka, a že již nezastává funkci politika.
Německem hýbe otázka o potenciálním střetu zájmu a tzv. „otáčivých dveří“ pro politiky, kteří po skončení mandátů zastávají vysoké funkce v průmyslu. Stephan Weil, státní premiér Dolního Saska označil jednání Gabriela za znepokojující a trapné.
Léa Briandová, mluvčí neziskové organizace Abgeordnetenwatch, která zajišťuje transparentnost mezi politiky a občany uvedla, že Sigmar Gabriel je typický případ otáčivých dveří, protože není odborník na potraviny ani na bankovnictví a přesto „dostal vysoce placené pracovní místo v Deutche Bank a nyní v Tönnies.“
Organizace nyní bojuje o prodloužení lhůty politiků, kdy se mohou přesunout do podnikového světa a to z 18 měsíců na tři roky. Ale podle slov Briandové by to vyžadovalo přijetí nového zákona, který zjevně odporuje jejich vlastním finančním zájmům, „proto se nic neděje“.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Německo , Sigmar Gabriel , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
před 1 hodinou
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
před 3 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák