Britští lordi se postavili proti premiérce Mayové v otázce brexitu

Mayová je přitom proti. Jaký bude budoucí osud dodatku, není jasné. Jak poznamenala agentura AP, dolní komora britského parlamentu totiž může zvrátit změny, které učinila nevolená Sněmovna lordů.

Členové Sněmovny lordů, ve které vládní konzervativci nemají většinu, dodatek schválili poměrem 348 ku 225 hlasům. Dokument po ministrech požaduje, aby do konce října podali zprávu o tom, jaké úsilí vyvinuli pro setrvání země v celní unii s EU.

O prosazení dodatku se zasloužil zejména bývalý britský diplomat lord Kerr, který dlouhodobě vystupuje proti brexitu. Jeho návrh podle něj "jednoduše požaduje po ministrech, aby nevyloučili možnost, že země zůstane v celní unii." Jak doplnil, dodatek je pokusem "omezit škody", které přinese odchod Británie z jednotného evropského trhu, který je největším na světě.

Svými prohlášeními si vysloužil kritiku stoupenců brexitu ve Sněmovně lordů. Podle vikomta Ridleyho jde o pokus "potopit zákon (o odchodu z EU) a potopit brexit".

Vyjednávací týmy Evropské unie a Británie nyní intenzivně jednají o dohodě o vystoupení Británie z EU. Britská premiérka Theresa Mayová oficiálně oznámila Bruselu úmysl své země odejít z EU loni v březnu. Tím Británie aktivovala článek 50 lisabonské smlouvy, který popisuje postup pro případ, že některá členská země má zájem odejít z unie.

Završení odchodu Británie z EU je naplánováno na 29. března 2019. Podle britské vlády země po brexitu již nebude součástí unijního vnitřního trhu ani celní unie. Někteří zákonodárci a podnikatelé by ale v celní unii rádi zůstali, protože se chtějí vyhnout clům a pohraničním kontrolám.

Představy obou stran o budoucím uspořádání jsou zatím poměrně obecné, byť Londýn i Brusel dávají najevo zájem na udržení těsných vztahů a na pokračování spolupráce v řadě oblastí, jako je bezpečnost, obrana či boj s terorismem a mezinárodní kriminalitou.