Mayová prý záměrně paralyzovala britskou policii. Co stojí za nárůstem londýnských vražd?

Například během devatenácti březnových dnů bylo v hlavní městě Velké Británie zavražděno 13 lidí. Počet zavražděných v Londýně každoročně narůstá již od roku 2014. Do statistky se navíc nezapočítávají oběti teroristických útoků. I přesto počet zavražděných Londýňanů stoupl za poslední 4 roky o 38%. Většina letošních londýnských obětí (31) byla ubodána.

Podle britského webu The Spectator stojí za nárůstem počtů násilných činů v britské metropoli zejména změny, k nimž tamní policie přistoupila po roce 2012. Londýnská policie se údajně tehdy začala ve velkém zajímat hlavně o různá obvinění ze sexuálního obtěžování, k nimž v některých případech mělo dojít již před desítkami let.

Britská policie tak většinu svých zdrojů (jak personálních, tak finančních) vyčerpala právě na vyšetřování těchto kauz. Mnoho z nich se navíc nakonec ukázalo jako smyšlené. Bylo ale již pozdě a veřejné mínění se upnulo k těmto příběhům, což způsobilo, že násilné činy, jako vraždy nebo loupeže. stály stranou pozornosti.

Podle některých britských novinářů je to vina zejména advokátky Alison Saundersové, jež po dlouhá léta stála v čele státních žalobců. Pod jejím vedením se měla britská prokuratura zaměřovat na „módní“ trestné činy jako je právě sexuální obtěžování nebo rasově motivované útoky. „Obyčejné“ vraždy byly podle kritiků stranou jejího zájmu. Saundersová v čele úřadu skončila tento týden.

Pomyslné máslo na hlavě má prý i současná premiérka Theresa Mayová. Ta byla v roce 2014 ministryní vnitra a byla to ona, kdo britskou policii nepřímo donutil upustit od tzv. strategie stop and search (zastav a prohledej), při níž strážci zákona kontrolovali podezřelá vozidla a osoby. Mayové tehdy vadilo, že policisté stavějí sedmkrát více asiaty a černochy, než-li bělochy a praktika tak podle ní byla rasistická.

To má mimochodem neblahý dopad na celou konzervativní stranu, která byla vždycky chápána jako strana, jenž si dokáže se zločinem poradit lépe, než poněkud mírnější a měkčí labouristé. Theresa Mayová mimo jiné také stála za nařízením, v jehož důsledku poklesl počet britských policistů.