Ilegální deportace migrantů spících na ulici? Britské úřady hasí problém, na odškodnění zaplatí balík

Londýn – Britská vláda se dostala do potíží. Musí zaplatit stovky tisíc liber migrantům z Evropy, kteří přespávali venku a kteří za to byli nezákonně zadrženi a deportováni. Údaje získané stanicí BBC ukazují, že za rok - do května 2017 - bylo v terénu zajištěno a ze země deportováno celkem 698 občanů zemí EU bez domova.

Program, který začal v roce 2015, se zaměřoval na rychle rostoucí počet východoevropských migrantů, kteří žili přímo na londýnských ulicích. Tímto krokem se sice v Londýně snížil počet bezdomovců, jenže program byl podle soudu diskriminační, protože porušil pravidla EU pro volný pohyb osob. Právnické firmy pro BBC uvedly, že nároky v současné době uplatňuje nejméně 45 klientů.

V každém případě se bude odškodnění pravděpodobně pohybovat v řádu tisíců liber. Odškodnění, které půjde z kapes daňových poplatníků se bude lišit podle délky zadržení a dalších faktorů.

Tomas Lusas z Litvy byl zatčen imigračními důstojníky v roce 2016 poté, co byl vyhozen z bytu a nucen žít na ulici v západním Londýně. „Jednou ráno jsem se probudil ve spacím pytli. Bylo tam šest nebo sedm důstojníků. Říkali, že jsou z ministerstva vnitra,“ popisuje migrant. „Vzali mi doklady, o dvě minuty později jsem byl v poutech. A za další dvě minuty jsem byl v dodávce."

„Křičel jsem, že ztratím svou práci, pokud mě dnes zatknou. Ale nikdo mě neposlouchal. Nikdo mi nedovolil vysvětlit, proč jsem spal venku,“ tvrdí. Lusas odmítl podepsat své dokumenty o vyhoštění a byl 19 dní držen v Imigračním centru Brook House v Gatwicku. „Bylo to jako ve vězení," vzpomíná.

„Vezmou ti tvoji svobodu. Ale to, co tě zabijí, je, že nevíš, kdy tvůj trest skončí. Strávil jsem v Anglii devět let svého života a nechtěl jsem odejít jen proto, že jsem spal venku,“ dodal Lusas, který se odvolal proti deportaci - a byl úspěšný. Později mu bylo přiznáno více než 10 000 liber.

Leonie Hirstová, právnička zabývající se přistěhovalectvím, která působí jako veřejný právní zástupce, uvedla, že každý člověk z EU nebo Evropského hospodářského prostoru, který byl zadržen nebo deportován v rámci tohoto programu, by nyní mohl uplatnit potenciální nárok.

„Zákon EU je jasný - a tato politika byla velmi chabý pokus zneužít zákon, jen aby byly splněny imigrační cíle," řekla právnička pro BBC. Hirstová dodala, že se povídá, že imigrační týmy pracují na vytvoření kvót. Řekla také, že zná případy, kdy úředníci ignorovali obvyklou praxi prověřování individuálních okolností, než se rozhodli, zda budou lidé deportování.

Ministerstvo vnitra již dříve svou politiku hájilo a uvedlo, že to byla reakce na velký počet migrantů ze střední a východní Evropy, kteří neměli ubytování a tak přespávali na ulicích. Mluvčí ministerstva vnitra uvedl, že „nároky na odškodnění budou posuzovány případ od případu" a že vláda byla „odhodlána překonat cyklus bezdomovectví".

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Velká Británie Bezdomovci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 2 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy