Nápor uprchlíků na EU: Trasa se přesunula, Španělsko nezvládá

Počet migrantů zaznamenaných na trase v západním Středomoří utváří už druhý měsíc po sobě více než polovinu všech běženců, kteří překročí unijní hranice nelegálně.

Ve srovnání s loňským rokem se počet těch, kteří se takto dostali do Španělska, více než zdvojnásobil. V srpnu to bylo téměř 6500 osob. Od počátku roku do konce srpna zvolilo cestu v západním Středozemí 29.600 uprchlíků. Tři čtvrtiny z nich pocházejí ze subsaharské Afriky. Po této trase se nejčastěji vydávají Maročané, Guinejci a Malijci.

Počet migrantů, kteří se přes centrální Středomoří dostali do Itálie v srpnu v porovnání se stejným měsícem loni klesl o 62 procent na přibližně 1500 osob. Za prvních osm měsíců tohoto roku klesl počet uprchlíků mířících do Itálie ve srovnání se stejným obdobím loni o 80 procent, na zhruba 19.600 osob. Nejčastěji tuto cestu volí Tunisané a Eritrejci, kteří tvoří přes jednu třetinu migrantů na této cestě.

Příliv běženců se na této trase snížil už v důsledku migrační politiky předchozí italské vlády, která navázala spolupráci s libyjskou pobřežní stráží a regulovala působení nevládních organizací. Současná populistická vláda migrační politiku o poznání zpřísnila a své přístavy lodím neziskových organizací zcela zavřela.

Ve východním Středomoří klesl počet migrantů v srpnu v porovnání se stejným obdobím loni o 11 procent na zhruba 4200 osob. Celkově ale počet uprchlíků volících tuto trasu za prvních osm měsíců tohoto roku v porovnání se stejným obdobím loni vzrostl o 58 procent na přibližně 34.300 běženců, hlavně kvůli nárůstu nelegálních přechodů pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem v posledních měsících. Touto cestou se do Evropy nejčastěji dostávají Syřané, Iráčané a v srpnu to byli zejména Afghánci.

Migrační trasu, která vede západním Balkánem přes Srbsko do Maďarska a Chorvatska, už konstantně příliš migrantů nevolí. Oproti tomu se stále častěji vydávají přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu, anebo ze Srbska do Bosny a Hercegoviny.