Německo zaplavily billboardy, které "vyhánějí" uprchlíky. Je z toho poprask

Do Německa od roku 2015 přišlo asi 1,5 milionu žadatelů o azyl. Většina z nich sice ve spolkové republice dostala určitou formu právní ochrany, a může tak dočasně zůstat, desetitisíce migrantů by ale měly zemi okamžitě opustit. Německo se je k návratu do vlasti snaží motivovat hrozbou nedobrovolné deportace i zvýšenou podporou, pokud se rozhodnou k dobrovolnému odchodu.

Loni například zavedlo program, v němž mají občané zhruba 45 zemí nárok na finanční pomoc 800 eur (20.800 Kč), pokud Německo sami opustí v určitém termínu od zamítnutí azylové žádosti. Podporu 1200 eur (31.100 Kč) dostanou v případě, že se pro návrat rozhodnou ještě před verdiktem o azylové žádosti.

V polovině letošního září zase Berlín zahájil program, v jehož rámci mají migranti nárok na pomoc s ubytováním v domovské zemi. Rodiny mohou dostat až 3000 eur (77.800 Kč) na nájemné, stavební práce nebo základní vybavení kuchyně či koupelny.

Právě na tento program, který skončí 31. prosince, nyní v ulicích německých měst upozorňuje řada billboardů a plakátů. "Tvoje země. Tvoje budoucnost. Teď!" stojí na reklamách, které jsou k vidění v němčině, angličtině, francouzštině, arabštině nebo ruštině. Text doprovázejí vlajky některých zemí, kterých se program týká.

O úspěšnosti této kampaně má ale řada pozorovatelů velké pochybnosti. "Formulace zprávy je nejasná a může vést k tomu, že si někteří přistěhovalci, kteří jsou v zemi legálně, budou myslet, že je zaměřena i na ně, přestože cílí pouze na žadatele o azyl," myslí si třeba server Euronews. Svůj názor dávají jasně najevo i lidé, kteří na billboardy často píší hesla jako "Refugees Welcome" (uprchlíci vítáni).

Kritiky se kampani ale dostává i ze strany části podnikatelů a politiků. "Všichni migranti v Berlíně mají pocit, že se tato kampaň obrací na ně. Mají dojem, že zde nejsou žádáni," vyjádřil své přesvědčení listu Berliner Zeitung třeba šéf jednoho ze zdejších start-upů Yann Leretaille. Většinu jeho zaměstnanců tvoří přistěhovalci, a i proto už napsal stížnost ministrovi vnitra Horstu Seehoferovi (CSU).

"Peníze a čas nutný na tuto kampaň by bylo lepší investovat do integrace," míní zase berlínská radní zodpovědná za integraci Elke Breitenbachová (Levice). "Řada uprchlíků se kvůli nejisté situaci ve své zemi v tuto chvíli vůbec nemůže vrátit. Je to populismus ze strany CSU," říká.

Ministerstvo vnitra to odmítá a věří, že kampaň nakonec skončí úspěchem. Čísla za poslední roky ale z jeho pohledu příliš optimisticky vypadat nemohou. Zatímco v roce 2016 programů podpory návratů využilo 54.006 lidí, loni jich bylo 29.522 a letos má být tento počet ještě nižší. Do konce října bylo dobrovolných navrátilců jen asi 14.100.