Brusel chce hospodářsky podpořit východ Ukrajiny postižený děním v Azovském moři

Ministři zahraničí unijní osmadvacítky dnes u pracovního oběda hovořili přímo se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem, který žádal z evropské strany přitvrzení v protiruských sankcích. Pavlo Klimkin kolegům z EU nabídl ukrajinský pohled na incident, při němž na konci listopadu Rusko ve strategické Kerčské úžině u anektovaného Krymu zajalo několik ukrajinských plavidel i s námořníky.

Podle náměstka českého ministra zahraničí Martina Povejšila ukrajinský ministr uváděl, že ukrajinské regiony u Krymu, Azovského moře a neuznaných republik na východě země potřebují rychlou hospodářskou pomoc a udržení populace v něm. "Dal nám poměrně jasný přehled o tom, jaké ekonomické škody vyplývají z té de facto ruské anexe Azovského moře. Dva důležité přístavy zůstávají odříznuty. Škody vyčíslil asi na 210 milionů euro za čtyři roky," řekl Povejšil.

Klimkin sám při odchodu novinářům řekl, že události v Azovském moři diskusi dominovaly, třeba v souvislosti s tím, jak zajistit plné obnovení plavby v oblasti. Například Bulharsko podle Klimkina zaznamenalo situaci, kdy ruská strana zadržovala bulharskou loď přes devět dní.

Mogheriniová před novináři uvedla, že konkrétní projekty v tomto směru budou rozpracované na nižších úrovních, finančně by mohla přispět také například Evropská investiční banka (EIB). Ukrajina je zemí, kam z EU směřuje už nyní vůbec největší podpora, od roku 2014 to bylo asi 3,3 miliardy eur. Na konci listopadu Evropská komise například schválila vyplacení první půlmiliardy eur z nového programu makrofinanční pomoci.

Dnešní oběd s Klimkinem byl podle Mogheriniové ze strany EU také politickým gestem. "To že tu byl, je způsob pro nás jako pro EU a pro členské země znovu potvrdit, že unie dál pokračuje v podpoře ukrajinské suverenity, územní celistvosti a také v neuznání ilegální anexe Krymu," prohlásila šéfka diplomacie evropského bloku.

Ona i další zástupci unie a jejích zemí podle ní ruskou stranu při osobních kontaktech opakovaně vyzvali k bezodkladnému propuštění zadržených ukrajinských námořníků i lodí a opětovnému plnému otevření Kerčské úžiny pro námořní dopravu.

Ukrajina od EU žádá tlak na Rusko směřující k propuštění ukrajinských námořníků a uvolnění plavby v oblasti pod mezinárodním dohledem, ale také tvrdší sankce, včetně třeba opatření vůči ruským přístavům a robustní balík hospodářské pomoci, včetně infrastrukturních projektů, uvedl Klimkin.