Dánsko pošle uprchlíky-zločince na pustý ostrov, parlament plán schválil

Dánský parlament dnes schválil plán umístit na odlehlý neobydlený ostrov cizince, kteří si v Dánsku po spáchání zločinu odpykali trest, ale nemohou být z různých důvodů vyhoštěni do své domovské země. Zákonodárný sbor tak rozhodl navzdory kritice plánu ze strany OSN i dánské opozice, informovala agentura Reuters.

Dánsko v posledních letech zaujímá čím dál tvrdší postoj k imigraci. Dnes parlament schválil finance na zřízení deportačního centra na ostrově Lindholm, který má rozlohu pouhých sedmi hektarů. Ostrov byl dosud veřejnosti nepřístupný a byl využíván pro výzkum virů, které způsobují takové choroby, jako je nemoc šílených krav či prasečí mor.

Od roku 2021 by tam mělo pobývat až 100 cizinců, kteří po odpykání trestu nemohou být vypovězeni do země svého původu například proto, že jim tam hrozí mučení či poprava.

#Denmark has approved funding to transform #Lindholm island to a detention center, which would house migrant criminals who cannot be deported. "They are unwanted in Denmark and they must feel that", said Integration Minister Inger #Stojberg / #immigrationhttps://t.co/D0Jnd8wO30

— Ioannis E Kolovos (@ioannisekolovos) 20. prosince 2018

Dánský ministr financí Kristian Jensen už dříve zdůraznil, že cizinci nebudou na ostrově vězněni. "Na ostrov bude jezdit trajekt, ale nebude fungovat po celých 24 hodin. Noci budou muset cizinci trávit v deportačním centru. Tímto způsobem je budeme snáz moci sledovat," řekl. "V současnosti jsme totiž často svědkem toho, že někteří cizinci, kteří byli odsouzeni k deportaci, dál v zemi páchají zločiny a my nemáme způsob, jak je monitorovat," dodal Jensen.

Podle serveru The Local by se opatření mohlo týkat i odsouzených cizinců, kteří nemohou být deportováni například proto, že jsou bez státní příslušnosti, nebo proto, že Dánsko nemá s jejich domovskou zemí uzavřenou příslušnou dohodu.

Kontroverzní rozhodnutí o umístění cizinců čekajících na deportaci je výsledkem kompromisní dohody, kterou uzavřela dánská konzervativní vládní koalice s protiimigrační Dánskou lidovou stranou při jednání o rozpočtu na rok 2019. Ten dnes poslanci schválili. Deportační centrum na ostrově Lindholm má vyjít na 759 milionů dánských korun (2,6 miliardy Kč).

Ve středu vyjádřila vážné obavy ohledně umísťování odsouzených cizinců na opuštěný ostrov vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rozhodnutí ostře kritizovali také dánští opoziční politici. Vůdce Liberální strany Venstre (RV) Morten Östergaard prohlásil, že ostrovní zařízení je pouhým "symbolickým" gestem, které neřeší problémy země se zločinností a imigrací.

Protiimigrační Dánská lidová strana ke zmíněnému plánu zveřejnila nedávno na svém twitterovém účtu animované video, na němž je vidět loď, jak za nepříznivého počasí veze muže tmavé pleti v tradičním muslimském oděvu na opuštěný ostrov, kde je dotyčný následně vysazen.

Dánsko zpřísňuje protiimigrační opatření od migrační vlny z roku 2015. Minulý týden například přijalo zákon, který nařizuje rodičům z problémových čtvrtí posílat všechny své potomky starší jednoho roku do zařízení poskytujících péči o děti. Nařízení, které se týká 43 čtvrtí a které již vyvolalo ostrou kritiku, vejde v platnost 1. července 2019.

"Existuje riziko, že když některé z těchto dětí začnou chodit do školy, budou až o dva roky pozadu oproti ostatním," řekla dánské tiskové agentuře ministryně sociálních věcí Mai Mercadová. "Chceme podpořit jazykový rozvoj těchto dětí a pomoci jim připravit se na školu," dodala.

Většinu problémových čtvrtí obývají z velké části imigranti, je tam vysoká nezaměstnanost, vysoká zločinnost, nízká úroveň vzdělání a nízké příjmy.

Související

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.
Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby

Dánské úřady potvrdily, že uhynulou velrybou, která se v pátek objevila u jednoho z dánských ostrovů, je opravdu Timmy, jehož příběh v uplynulých týdnech sledovala média. Informoval o tom deník Guardian. Ostře sledovaný příběh tak nemá šťastný konec. 

Více souvisejících

dánsko uprchlické tábory uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 7 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 8 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 9 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 9 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 10 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 13 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 13 hodinami

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy