Národ marodů? Nejdéle z občanů EU pobývají v nemocnici Češi

Češi tráví v průměru nejdelší dobu v nemocnici ze všech občanů členských zemí Evropské unie. Vyplývá to ze statistiky za rok 2016, kterou dnes zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zatímco Nizozemci pobývali na lůžku v průměru jen 4,5 dne, Češi 9,6 dne. Podle statistik českého Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je ale průměrná délka hospitalizace kratší, v roce 2016 uvádí 8,6 dne. Od roku 1992 navíc klesla téměř o polovinu. V roce 2017, z něhož pochází poslední zveřejněná data, to bylo 8,7 dne. Z pohledu české statistiky by tak Češi předloni primát neměli.

"Výsledek zprávy Eurostatu mě překvapil, ale je třeba se zamyslet nad tím, co vše je v té statistice zahrnuto, protože podle zveřejněných údajů je tam zahrnuta nejen akutní péče, ale i následná a dlouhodobá péče, což samo o sobě prodlužuje uváděné průměrné hodnoty," řekl ČTK k výsledkům Česka ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Některé státy podle něj v údajích dlouhodobou péči zahrnutou nemají, což výsledky zkresluje.

Devět a více dní v nemocnici v roce 2016 podle statistiky EU pobývali podle Eurostatu také Chorvaté (9,3), Francouzi (9,1) a Němci (devět). Například Slováci podle statistiky na lůžku v průměru pobývali 7,4 dne, a umístili se tak ve střední části žebříčku. Podobně jsou na tom i Poláci (7,2 dne).

Highest average length of hospital stay recorded in ?? Czechia (9.6 days) and ?? Croatia (9.3 days), lowest in ?? Bulgaria (5.3 days) and the ?? Netherlands (4.5 days, excluding long-stay hospitals) ?➡ More information: https://t.co/BVA0HLi2yX pic.twitter.com/sTfwWGLHOX

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) 3. ledna 2019

Nejkratší dobu strávili v lůžkové péči v nemocnicích Nizozemci (4,5 dne), jejichž úřady nicméně do statistiky nezahrnují zařízení pro dlouhodobě nemocné, dále Bulhaři (5,3 dne) a Dánové (5,5 dne). Pro tři unijní země - Řecko, Maďarsko a Portugalsko - nejsou data k dispozici.

Ze sedmi zemí mimo Evropskou unii, jejichž data Eurostat rovněž zveřejnil, je situace v Česku srovnatelná jen s tou v Srbsku, kde byl v roce 2016 průměrný počet dní, které pacienti strávili v nemocnici na lůžku, rovněž 9,5. Vůbec nejkratší dobu podle statistiky strávili v nemocnici Turci - jen 4,2 dne.

Celkem bylo v roce 2017 v ČR přes 2,2 milionu hospitalizací. Průměrně to bylo 55.800 pacientů. Z nich 22 procent bylo ve fakultních nemocnicích, necelých šest procent v nemocnicích následné péče.

Dlouhodobě nejvíc hospitalizací je na interních odděleních. Na druhém místě byla chirurgická oddělení. Součástí třetiny hospitalizací byla nějaká operace, nejčastěji na odděleních plastické chirurgie a ortopedie.

České ministerstvo uvedlo, že cílem se sice zkracování doby hospitalizace, to ale nesmí být na úkor kvality péče o pacienta. "Délku hospitalizací by měly primárně řešit zdravotní pojišťovny s poskytovateli zdravotní péče," dodal ministr. Ke snížení délky pobytu v nemocnici by měl podle něj vést i nový systém úhrady za péči v nemocnicích, který plánuje postupně zavádět od příštího roku. Má podpořit vyšší efektivitu a posílit ambulantní řešení a jednodenní chirurgii.

Související

Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice češi EU (Evropská unie) Česká republika Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 4 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy