Českou demokracii ohrožují exekuce, píší v zahraničí

The Guardian čtenáře seznamuje s příběhem 54leté Renaty, kterou břímě dluhů dohnalo až k úvahám o sebevraždě. Žena, jejíž malá stavební firma v roce 2008 zbankrotovala, přišla o veškerý majetek, ale i tak nebyly pohledávky uspokojeny. Stále dluží asi sedm milionů korun, na které bylo vydáno 34 samostatných exekucí.

"Je to beznadějné. Nevidím žádné světlo na konci tunelu. Ráda bych část dluhu splatila, ale nemám peníze a ani majetek. Navíc se musím starat o dceru," řekla. Podle ní být v Česku dlužníkem je horší než vrahem, neboť ten se po pár letech dostane na svobodu, zatímco ona se dluhů do konce života nezbaví.

Renata je v zemi s 10,6 milionem obyvatel jedním z 863.000 Čechů, kteří čelí exekucím, poznamenal The Guardian. Dodal, že asi 150.000 lidí má nejméně deset exekucí.

Deník jako jeden z problémů zadlužení označil i fakt, že mnoho lidí vstoupí do dospělosti s dluhy způsobenými během dospívání. Takovým příkladem jsou nezaplacené pokuty za jízdu na černo hromadnou dopravou. Pokuta v řádech několika set korun se během několika let nafoukne i na desítky tisíc korun.

Ze situace v Česku pak těží exekutorské a jiné vymahačské firmy, což jen dlužníky vede k nedůvěře v demokracii a v úřady. "Lidem se nelze divit, že nevěří demokratickému zřízení a volí populisty a nové oligarchy," řekl Jan Čulík, který působí na univerzitě ve skotském Glasgow. Dodal, že dlužníci zavedeným demokratickým politikům nedůvěřují, protože je odsoudili k dluhovému otroctví, ale pamatují si, že za komunismu se takovéto věci nestávaly.

Tvůrce exekuční mapy Radek Hábl deníku The Guardian řekl, že je zajímavé, že největší podporu v loňských prezidentských volbách měl Miloš Zeman v regionech, kde mají obyvatelé nejvíce problémů se splácením závazků. Zeman totiž dlužníky opakovaně obviňuje z toho, že si za svou situaci mohou jen oni sami. V těchto regionech jsou úspěšní i populisté.