Pakt Francie s Německem stvrzen: Merkelová a Macron podepsali Cášskou smlouvu

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Jejím cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová dnešek označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.

"Obnovujeme základ našeho vztahu," poznamenala šéfka německé vlády v narážce na to, že dnes podepsaná dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se přesně před 56 lety k těsné spolupráci svých zemí zavázali jejich tehdejší představitelé Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. "Myslím, že by byli hrdí na to, že ta smlouva dodnes trvá a vzkvétá," poznamenal Macron k dohodě z roku 1963, která byla klíčová pro poválečný vývoj německo-francouzských vztahů.

Rozšíření tehdejší smlouvy je podle Merkelové nutné, protože "žijeme ve zvláštních časech", které vyžadují nové a rozhodnější odpovědi. Stejně jako Macron přitom zmínila výzvy, které představuje oslabení dosavadního mezinárodního řádu, klimatické změny nebo vystoupení Británie z Evropské unie.

"V tomto světě a v této Evropě musí Německo a Francie přijmout zodpovědnost a ukázat cestu," vyjádřil své přesvědčení francouzský prezident.

Smlouva, jejíhož podpisu se na Cášské radnici zúčastnil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, si klade za cíl mimo jiné posílit schopnost Evropy jednat samostatně v zahraniční a bezpečnostní politice nebo prosadit Německo za stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Na 16 stránkách dohody jsou také návrhy, které mají vést k užší spolupráci v hospodářské, energetické, klimatické nebo rozvojové politice.

"Práce podpisem nekončí, smlouva se musí naplňovat den za dnem," zdůraznila Merkelová na ceremonii, během níž zazněly hymny Německa, Francie i Evropské unie. "Po smlouvě musejí následovat činy," podotkl ve stejném duchu Macron, proti němuž před radnicí protestovalo přes sto členů sociálního hnutí žlutých vest.

Novou smlouvu přivítal mimo jiné šéf EK Juncker, podle něhož je přátelství Německa a Francie garantem míru v Evropě. Předseda Evropské rady Donald Tusk, který byl slavnostnímu podpisu také přítomen, zase vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí posílit spolupráci mezi Berlínem a Paříží může prospět celé Evropě.

My speech at the signature of the Franco-German Treaty on cooperation and integration in Aachen. https://t.co/uivcKv2ZQE pic.twitter.com/Ha8bpVKWZI

— Donald Tusk (@eucopresident) 22. ledna 2019

Kritika dohody se ale ozývá od některých opozičních stran. Šéf poslanců německých Zelených Anton Hofreiter má za to, že je nedostatečná a bez skutečného obsahu. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) zase míní, že smlouva je "hlubokým úklonem" Merkelové před Macronem. Šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová naopak tvrdí, že jde o zradu francouzského lidu.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron Angela Merkelová EU (Evropská unie) Cášská smlouva (22.1.2019) Francie Donald Tusk

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy