V Buchenwaldu uctí oběti holokaustu. Politici AfD nejsou vítání, vzkázal památník

Dnes se do Buchenwaldu nedaleko středoněmeckého Výmaru sjedou bývalí vězni a zástupci durynské zemské vlády, aby si připomněli památku lidí, kteří zde zahynuli. Na neděli pak připadá Den památky obětí holokaustu.

V koncentračním táboře Buchenwald zemřelo do konce druhé světové války přes 56.000 lidí v důsledku mučení, lékařských experimentů, hladu a nemocí. Nacisté tam zastřelili více než 8000 sovětských zajatců. Buchenwald byl jedním z největších koncentračních táborů na německém území. V letech 1937 až 1945 jím prošlo asi 270.000 lidí z celé Evropy.

Die Gedenkstätte #Buchenwald hat die AfD von der Gedenkveranstaltung ausgeladen. #Weimar https://t.co/dPyr8A9fbR pic.twitter.com/3VnoVNgkhB

Správa památníku předloni zakázala vstup šéfovi durynské AfD Björnu Höckeovi, který při svém projevu v Drážďanech o památníku holokaustu v Berlíně prohlásil, že "my, Němci, jsme jediný národ, který umístil památník hanby do srdce hlavního města".

Předseda AfD Jörg Meuthen tvrdí, že strana se hlásí ke svobodnému a demokratickému právnímu státu. Je podle něho "zdrcující, že něco tak důležitého, jako je připomínka barbarských zločinů holokaustu, které se děly v Buchenwaldu, je zneužíváno v současném politickém boji".

Protestní a protiimigrační AfD, která bývá někdy označována za krajně pravicovou, je od předloňských parlamentních voleb třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. V zemském parlamentu Durynska je rovněž zastoupena, další volby se v této spolkové zemi budou konat letos na podzim.

Německá civilní kontrarozvědka v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, jež by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země. V polovině ledna kontrarozvědka oznámila, že se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat AfD jako celek.