Žluté vesty demolovaly Paříž. Macron nechal spálit Notre-Dame, tvrdí demonstranti

V Paříži dnes opět vyšli do ulic stoupenci hnutí takzvaných žlutých vest, kteří protestují proti reformní politice prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří z demonstrantů zapalovali ohně a házeli kameny na policisty, ti proti nim zakročili slzným plynem, ohlušujícími granáty a vodními děly. Zadrženo bylo nejméně 220 lidí. Jak uvedlo ministerstvo vnitra, po celé zemi demonstrovalo 27.900 lidí, z toho na 9000 ve francouzské metropoli.

Podle agentury AP se během protestů v plamenech ocitl mimo jiné automobil, motorka a několik barikád. Plameny zasáhly rovněž některé z protestujících, ošetřit je proto museli i záchranáři. Mezi zraněnými byli i novináři.

Dnešní protestní sobota byla již 23. v řadě a policie se připravila na případné nepokoje. V metropoli byly povoleny jenom dvě akce, pokusy zahájit demonstrace jinde v Paříži policie rychle zmařila. Část pařížského metra zůstala uzavřená, platil zákaz pochodovat v okolí prezidentského paláce, po třídě Champs-Elysées i v blízkosti katedrály Notre-Dame, kterou na začátku týdne poškodil požár.

#giletsjaunes #yellowvests #Paris ... gas and fire. pic.twitter.com/k32xjdPusZ

— Jacpoludek (@Jacpoludek) 20. dubna 2019

Ve čtvrti Bercy se shromáždilo něco přes tisíc lidí a vydali se k náměstí Republiky. Policisté zastavili asi 200 lidí, kteří směřovali k Elysejskému paláci, zastavena byla i skupina, která chtěla jít ke katedrále Notre-Dame a vyjádřit smutek nad škodami, jež způsobil pondělní požár.

Zástupci "žlutých vest" vyjádřili lítost nad osudem této významné pařížské stavby, avšak zároveň jim vadí, že se našli dárci miliardy eur na obnovu Notre-Dame, zatímco sociální požadavky hnutí zůstávají nevyslyšeny.

PARIS - « Joyeux anniversaire »chantent les #GiletsJaunes à #Bercy. Le mouvement a commencé il y a plus de 5 mois maintenant. #ActesXXIII #Acte23 #20Avril2019 #20Avril pic.twitter.com/gjDEXksMMy

— Clément Lanot (@ClementLanot) 20. dubna 2019

Protesty se konaly i v dalších francouzských městech, v celé zemi bylo připraveno zasáhnout 60.000 policistů. Ministr vnitra Christophe Castaner v pátek prohlásil, že "si vandalové dávají znovu schůzku ve francouzských městech, v Toulouse, Montpellier, Bordeaux a zejména v Paříži". Stejně jako určité sektory hlavního města byla demonstrantům uzavřena také centra Lyonu a Toulouse.

Svědky dění v Paříži jsou i turisté. Z jednoho autobusu natáčeli policejní zásah proti nepovolené demonstraci, jako památku z dovolené. "Natáčejte, podívejte se, jak vypadá svoboda ve Francii," volali na ně demonstranti. Americký pár manželů Harlowových z Kansas City do Paříže přijel jen na pár dní. Američané se nestihli podívat na katedrálu Notre-Dame, která je teď pro turisty uzavřena, a dnes měli kvůli narušené dopravě potíže dostat se do muzeí. "Nemyslím, že se sem ještě někdy vrátíme," řekl Paul Harlow.

Mnoho návštěvníků ale vyjadřuje solidaritu s hnutím žlutých vest. "Nemám zájem se k nim připojit, ale chápu, proč jsou rozzlobeni. Je tu mnoho nespravedlnosti," řekl penzista Antonio Costes, který přijel z předměstí Montreuil, aby zhlédnul škody napáchané na katedrále.

Demonstranty kromě jiného rozladilo, že prezident Emmanuel Macron kvůli požáru odložil plánované vystoupení, v němž měl v pondělí ohlásit nová sociální opatření. Odložil to na příští čtvrtek.

Podle žlutých vest prezident zneužil požáru k politickému účelu. Jedna ze skupin, které dnes vyšly do ulic, dokonce prezidenta obvinila, že "Notre-Dame nechal spálit". Návrat k protestům na dnešek ohlásily i některé známé tváře hnutí, které se už na minulých akcích neobjevovaly.

Související

Emmanuel Macron

Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit

Novými demonstracemi a omezeními v dopravě dnes ve Francii pokračuje stávka pracovníků státní sféry vyvolaná vládním plánem důchodové reformy. Na železnici je v provozu oproti normálu 60 procent rychlovlaků TGV a méně než polovina běžných souprav, výrazně zůstává narušená hromadná doprava v Paříži. Hlavním městem odpoledne společně vyrazili na pochod železničáři a stoupenci tzv. hnutí žlutých vest, informovala francouzská média.

Více souvisejících

Demonstrace v Paříži ,  demonstrace ve Francii ,  Emmanuel Macron ,  Francie

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy