Demonstrace v Paříži

Emmanuel Macron

Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit

Novými demonstracemi a omezeními v dopravě dnes ve Francii pokračuje stávka pracovníků státní sféry vyvolaná vládním plánem důchodové reformy. Na železnici je v provozu oproti normálu 60 procent rychlovlaků TGV a méně než polovina běžných souprav, výrazně zůstává narušená hromadná doprava v Paříži. Hlavním městem odpoledne společně vyrazili na pochod železničáři a stoupenci tzv. hnutí žlutých vest, informovala francouzská média.
Francouzská policie

Odpor k důchodové reformě roste. V Paříži se střetla policie s demonstranty

Skupina demonstrantů, protestujících proti plánované penzijní reformě, se dnes v centru Paříže střetla s policií. Na protest proti plánu prezidenta Emmanuela Macrona celostátně stávkují železničáři a také zaměstnanci pařížského metra už 19. den. Odborový svaz CGT oznámil, že neplánuje žádné vánoční příměří a že se jedná o možnosti rozšířit protest do ropného sektoru.
Francouzská policie

Mela ve Francii: Žluté vesty si připomněly výročí protestů, vypukly střety s policií

U příležitosti prvního výročí protestů hnutí takzvaných žlutých vest se dnes v Paříži a dalších městech ve Francii shromáždily tisíce lidí. Hlavní pochod měl vyjít ve 14:00 z Italského náměstí (place d'Italie) na jihu hlavního města, ale už dopoledne tam propukly násilnosti, takže prefektura nakonec manifestaci zakázala. V Paříži bylo do večera zatčeno 105 lidí, bez násilí se protest neobešel ani v Montpellier nebo Nantes.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Macron vyzval, aby klimatičtí demonstranti protestovali v Polsku

Spíše než ve Francii by zastánci účinnějšího boje proti klimatických změnám měli demonstrovat v Polsku. V rozhovoru poskytnutém listu Le Parisien to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. V sobotu se demonstrací za ochranu klimatu v Paříži zúčastnilo nejméně 15.000 lidí. Podle Macrona ale nemají demonstrace ve Francii příliš smysl, ambiciózní klimatickou dohodu EU totiž před časem zablokovalo Polsko - a spolu s ním i Maďarsko, Estonsko a Česko.
Ilustrační foto

Demonstraci v Paříži narušili radikálové, střetli se s policií

V násilnosti a střety s bezpečnostními silami se dnes zvrtnul protest za ochranu klimatu v Paříži poté, co se do něj odpoledne zapojila asi tisícovka radikálů z řad krajní levice či patřících k hnutí takzvaných žlutých vest. Radikálové nejen vyvolávali střety s policií, ale také stavěli barikády a zapalovali odpadkové koše i motorky. Poničeny byly dva obchody i zastávky městské dopravy.
Francouzská policie

V Paříži vypukly další protesty žlutých vest, policie použila slzný plyn

Jen několik stovek lidí se dnes zúčastnilo protestu hnutí takzvaných žlutých vest v Paříži. Policie proti demonstrantům navíc okamžitě zasahovala, jelikož se sešli na místech, kde úřady dočasně zakázaly shromažďování. Pořádkové síly při zásazích použily slzný plyn a zatkly zatím 123 lidí, 43 z nich je ve vazbě.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Vedro umořilo i žluté vesty, ve Francii protestovalo jen pár tisíc lidí

Navzdory vlně veder, jež v posledních dnech sužuje Francii, vyšli v sobotu do ulic příznivci hnutí takzvaných žlutých vest, kteří už od loňského listopadu protestují proti vládě a prezidentovi Emmanuelovi Macronovi. Dřívější velikosti ale protesty už několik týdnů nedosahují. Podle ministerstva vnitra se v celé Francii sešlo jen zhruba 5700 lidí, informovala agentura AFP.
Francouzská policie

Žluté vesty vyhrožují: V září zase začneme řádit. Dnešní protest byl bídný

Ve Francii dnes už 29. sobotu v řadě vyšli do ulic příznivci protestního hnutí takzvaných žlutých vest, bylo jich však dosud nejméně. Ministerstvo vnitra informovalo, že po celé Francii demonstrovalo 9500 lidí, z toho 1500 v Paříži, uvedla agentura AFP. Ještě loni na podzim, kdy protestní akce začínaly, se jich pravidelně účastnily stovky tisíc lidí.
Francouzská policie

Žlutým vestám dochází dech? Účast při 25. protestu bídná, na střety s policií přesto došlo

Dnešní již 25. mobilizace protestního hnutí "žlutých vest" naplnila očekávání o slabé účasti, když se jí podle francouzské vlády účastnilo necelých 19.000 lidí a podle protivládních aktivistů asi dvakrát tolik. Většina shromáždění se konala v poklidu, slzný plyn použila policie v Lyonu a La Roche-sur-Yon, kde bylo při potyčkách s policií několik lidí zraněno. Na jihu Francie stoupenci hnutí ráno zablokovali kruhové objezdy na jihu Francie, čímž se vrátili k původní podobě protestu. V Lyonu a Metách se "žluté vesty" připojily k pochodům za boj proti změnám klimatu.
Francouzská policie

Macronův ministr šířil fake news. Demonstranti na nemocnici neútočili, ukázala analýza

Pobouřená vyjádření členů francouzské vlády o "zcela nezodpovědném" činu nebo dokonce útoku vyvolal incident z prvomájové demonstrace v Paříži, kdy účastníci nakrátko pronikli do areálu nemocnice Pitié-Salpêtriére. Výpovědi svědků a videa zveřejněná na sociálních sítích však ukázala, že vládní interpretace události byla silně nadnesená.
Francouzská policie

"Žlutá vesta" vyzývala policisty k sebevraždě, soud kuchaře potrestal

Demonstrantovi, který předminulou sobotu během protestů takzvaných žlutých vest v Paříži vyzýval zasahující policisty k sebevraždě, vyměřil soud osm měsíců podmíněně. Informuje o tom dnes deník Le Figaro. Téma sebevražd ve francouzských bezpečnostních složkách je přitom nyní velmi citlivé, protože od začátku roku spáchal sebevraždu rekordní počet policistů.
Demonstrace v Paříži

Žluté vesty demolovaly Paříž. Macron nechal spálit Notre-Dame, tvrdí demonstranti

V Paříži dnes opět vyšli do ulic stoupenci hnutí takzvaných žlutých vest, kteří protestují proti reformní politice prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří z demonstrantů zapalovali ohně a házeli kameny na policisty, ti proti nim zakročili slzným plynem, ohlušujícími granáty a vodními děly. Zadrženo bylo nejméně 220 lidí. Jak uvedlo ministerstvo vnitra, po celé zemi demonstrovalo 27.900 lidí, z toho na 9000 ve francouzské metropoli.
Francouzská policie

Ostrý spor ve Francii: Kolik žlutých vest v sobotu protestovalo? Čísla se značně liší

Účast na protestech hnutí takzvaných žlutých vest byla tuto sobotu nejslabší od okamžiku, kdy lidé nespokojení s politikou francouzské vlády a prezidenta Emmanuela Macrona začali v polovině loňského listopadu pravidelně demonstrovat. Podle ministerstva vnitra se akcí v rámci jednadvacátého kola protestů po celé zemi zúčastnilo 22.300 lidí, informovala dnes agentura AFP. Žluté vesty pravidelně oficiální údaje napadají a zveřejňují mnohem vyšší odhady.
Demonstrace v Paříži (23.3.2019)

Žluté vesty se šikují po celé Francii, vypukne už 21. kolo protestů

V řadě francouzských měst včetně Paříže se dnes v poledne začali scházet příznivci hnutí takzvaných žlutých vest k již jednadvacátému kolu sobotních demonstrací. Ve francouzské metropoli jsou nahlášeny dva protesty, další se chystají v Rouen, Lille, Nantes či Toulouse. V přístavním městě Saint-Nazaire se sešli delegáti žlutých vest z celé Francie, informuje list Le Figaro.
Demonstrace v Paříži (23.3.2019)

Armáda proti žlutým vestám: 40 tisíc protestujících, řada zatčených, bitevní pole v Nice

Demonstrací takzvaných žlutých vest proti politice prezidenta Emmanuela Macrona se dnes po celé Francii zúčastnilo kolem 40.500 osob, z toho 5000 v Paříži. Bilanci v pořadí už 19. sobotních protivládních protestů oznámil podle agentury AFP ministr vnitra Christophe Castaner. Zdůraznil zároveň, že se tentokrát podařilo udržet pořádek a vyhnout výstřelkům. Agentura AFP konstatovala, že protesty byly provázeny razantním posílením policejních složek a incidenty, nicméně nesrovnatelnými se scénami násilných střetů z předcházející soboty. Sporadické potyčky demonstrantů a bezpečnostních sil se dnes odehrály například v Montpellier, La Rochelle nebo v Nice.

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 3 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 4 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 9 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie

Technologický pokrok v oblasti umělé inteligence (AI) podle nové odborné studie výrazně zvyšuje riziko uměle vyvolané pandemie. Odborníci varují, že současné schopnosti AI nástrojů mohou zpřístupnit biologické zbraně širší skupině lidí a tím pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy