Macron vyzval, aby klimatičtí demonstranti protestovali v Polsku

Spíše než ve Francii by zastánci účinnějšího boje proti klimatických změnám měli demonstrovat v Polsku. V rozhovoru poskytnutém listu Le Parisien to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. V sobotu se demonstrací za ochranu klimatu v Paříži zúčastnilo nejméně 15.000 lidí. Podle Macrona ale nemají demonstrace ve Francii příliš smysl, ambiciózní klimatickou dohodu EU totiž před časem zablokovalo Polsko - a spolu s ním i Maďarsko, Estonsko a Česko.

V sobotu se protestů za zlepšení boje proti klimatickým změnám zúčastnilo ve francouzské metropoli podle policie přes 15.000 lidí. Organizátoři hovoří dokonce o 38.000 demonstrantech. Do akce se zapojili i radikálové, kteří se pustili do potyček s policií.

Podle Macrona by ale měli demonstranti změnit své metody. Pochodovat, aby řekli, "že planeta hoří", je podle něj sice hezké, neřeší to ale problém. Spíše než ve Francii by měli příznivci ochrany klimatu "jít demonstrovat do Polska", vyzval Macron v letadle na cestě na klimatický summit OSN v New Yorku. "Pravdou je, že je tu jedna (země), která blokuje všechno - a to je Polsko. Mým cílem je přesvědčit další země, aby se pohnuly," zdůraznil dnes prezident.

Právě Polsko totiž podle šéfa Elysejského paláce spolu s Českem, Maďarskem a Estonskem zablokovalo na červnovém summitu EU ambiciózní dohodu, jejímž cílem bylo dosáhnout uhlíkové neutrality společenství k roku 2050. Věc tehdy zůstala jen v poznámce pod čarou s tím, že takový vývoj si přeje "velká většina" členských zemí.

Zablokování deklarace z unijního summitu polský premiér Mateusz Morawiecki označil za úspěch Polska. Finanční garance, přislíbené ostatními členskými státy, totiž Polákům nestačily. Morawiecki tehdy prohlásil, že nejprve musí být stanoveno, jak se bude polským firmám a občanům kompenzovat růst nákladů vyplývajících z dražších zdrojů energie, připomněl list Dziennik.

Na Macronovo dnešní vyjádření zareagoval náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański, který agentuře PAP řekl, že Polsko očekává, že evropské země nejprve určí jasná pravidla, jak se rozdělí o náklady, než rozhodnou o klimatické neutralitě. Toto rozhodnutí totiž bude mít "kolosální vliv na výrobu a ceny energií, na fungování celého evropského průmyslu a nakonec i na polské zemědělství". Polská vláda podle diplomata "nerozhoduje naslepo", ale poučila se z francouzských chyb, kde rozhodnutí vlády o zdražení paliv zburcovalo celou zemi k protivládním protestům "žlutých vest". Polsko chce provést "klimatickou transformaci" odlišně.

Český premiér Andrej Babiš před jednáním na červnovém summitu řekl, že si "neumí představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise" a dodal, že podle něj by se EU měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030.

Nejlepší by podle Macrona bylo, kdyby se každý pátek nekonaly demonstrace, ale aby lidé, jimž záleží na životním prostředí, vyrazili sbírat odpadky na břehy řek či pláže.

Související

Prezident Trump hostí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona

Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu

Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem využije jeden z nejvýznamnějších diplomatických nástrojů. Během nadcházejícího summitu zemí G7 plánuje uspořádat soukromou večeři pro dva v honosném prostředí paláce ve Versailles. 
Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Demonstrace v Paříži Polsko Francie Mateusz Morawiecki

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 6 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy