Demonstrace v Paříži

Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Řádění žlutých vest odnesl šéf policie, byl odvolán

Francouzský premiér Édouard Philippe dnes oznámil, že vláda v reakci na nové násilnosti během sobotních protivládních protestů takzvaných žlutých vest propustí šéfa pařížské policie. Zakáže rovněž demonstrace v oblastech, kde dříve nejvíce řádili vandalové, jakmile se ukáže, že jsou radikálové opět na místě a chystají se ničit, uvedl Philippe. Podle něj se také zvýší pokuty v případě účasti na nepovolených demonstracích.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Do ulic Paříže vyšly i růžové vesty. 17. protest proti Macronovi provázela bídná účast

V pořadí již 17. protestní sobota ve Francii přilákala nejméně účastníků protivládních demonstrací od jejich propuknutí loni v listopadu. Do ulic dnes podle ministerstva vnitra vyšlo v celé zemi pouze 28.600 lidí. Manifestace byly ale mimořádně různorodé. V Paříži i jinde jako obvykle demonstrovali účastníci hnutí takzvaných žlutých vest, ale k vidění byly též růžové vesty, které oblékly učitelky mateřských škol. Další ženy pochodovaly za rovnost pohlaví a letiště Roissy zažilo taneční happening proti privatizaci pařížských letišť v režii žlutých vest. Akce se podle dostupných zpráv obešly bez větších násilností.
Policie Francie

Žluté vesty opět vyrazily do ulic. Došlo na střety s policií, byl i piknik

Tisíce lidí hlásících se k takzvanému hnutí žlutých vest dnes opět vyrazily do ulic Paříže a dalších francouzských měst, aby protestovaly proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Na několika místech se účastníci demonstrací střetli s policií, která zadržela několik desítek lidí. V pořadí už patnáctá protestní sobota podle místních médií patrně zaznamená další pokles počtu účastníků.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Bitky s policií, slzný plyn. Žluté vesty potřinácté protestovaly po celé Francii

Po celé Francii se dnes stejně jako o předchozích dvanácti sobotách konaly demonstrace příznivců protivládního hnutí žlutých vest. Byly však neorganizované, poznamenané vnitřními rozpory a nejasného rozsahu, napsala agentura AFP. Na pařížské třídě Champs-Élysées se dnes kolem poledne podle některých zdrojů sešly tisíce demonstrantů. Nejméně jeden z odpůrců kabinetu byl při potyčkách zraněn před parlamentní budovou Národního shromáždění, informovala AFP. Pařížská policie ohlásila přes 20 zadržených.
Francouzská policie

Hnutí žlutých vest se zvrtlo: Šíří nenávist, extremismus a konspirační teorie

Už od prvních protestů proti vyšší dani z pohonných hmot se s krajními proudy hnutí žlutých vest pojí nesnášenlivost a konspirační teorie, napsala agentura AP. Po jedenáct týdnů nepokojů se tyto okrajové názory hnutím, které nemá vůdce a je rozptýlené po celé Francii, šířily a nabírají na síle. Ozvaly se antisemitské výpady proti bankovnímu sektoru, skupina žlutých vest v metru slovně napadla přeživší holokaustu, útoku čelilo i několik novinářů a objevilo se dokonce tvrzení, že vláda si vymyslela teroristický útok, aby odpoutala pozornost od demonstrantů.
Emmanuel Macron

Po žlutých vestách přicházejí červené šátky. Do ulic Paříže vyšli příznivci Macrona

V Paříži se dnes v dešti sešlo několik tisíc členů hnutí takzvaných červených šátků na podporu "demokracie a institucí". Vznik hnutí podnítilo podle agentury AFP násilí spojené s protesty žlutých vest, zejména poškození Vítězného oblouku v prosinci. V čele průvodu lidé skandovali "Ano demokracii, ne revoluci!". Někteří manifestující nesli vlajky Francie či Evropské unie, jiní měli trička s nápisy "Mám rád svou republiku" nebo "Konec násilí".
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Žluté vesty pojedenácté vyšly do ulic. Vzduchem létal nábytek, policie zatýkala

V Paříži a na dalších místech Francie dnes pokračoval už jedenáctý sobotní protest takzvaných žlutých vest. Prezident Emmanuel Macron nicméně ubral demonstracím na síle, když před deseti dny zahájil celonárodní debatu o společenských a hospodářských problémech. Francie přesto kvůli případným nepokojům nasadila dnes 80.000 policistů - zhruba stejný počet lidí vyjádřil svou nespokojenost v ulicích během posledních dvou víkendů, napsala agentura AP.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Macrone, jdeme za tebou! Ve Francii protestovalo 84 tisíc žlutých vest, střety s policií

Přes 80.000 příznivců francouzského hnutí žlutých vest dnes vyrazilo k demonstracím v řadě měst. Během již deváté soboty od listopadového počátku protestního hnutí se v Paříži sešlo na 8000 lidí. Policie při protestech zadržela 244 lidí, informoval podle agentury AFP ministr vnitra Christophe Castaner. Více než dvě desítky lidí byly při střetech demonstrantů s policisty zraněny.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Žluté vesty varují: Défense zasáhne v Paříži a v Bourges

Hnutí žlutých vest, které ve Francii pořádá vždy v sobotu protivládní protesty, na dnešek svolalo příznivce na dvě místa. První shromáždění se má konat v pařížské obchodní čtvrti La Défense, druhé ve středofrancouzském městě Bourges.
Francouzská policie

Macronův politický vězeň? Vůdce žlutých vest je ve vazbě, chtěl svrhnout státní instituce

V Paříži je od středy ve vazbě Éric Drouet, jeden z hlavních představitelů protestního hnutí takzvaných žlutých vest. Policie ho zatkla za organizování neohlášené demonstrace. Aktivistův právník označil Drouetovo zadržení za bezdůvodné a svévolné. Z francouzské vlády ale podle místních médií zaznělo, že Drouet porušil zákon, a musí proto čelit důsledkům.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Žluté vesty skomírají? Sedmý sobotní protest příliš nelákal, na střety s policií ale došlo

Sedmou sobotu v řadě demonstrovali ve Francii příznivci hnutí takzvaných žlutých vest, kterým se nelíbí sociální politika současné vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Ve srovnání s předchozími sobotami ale dnes do ulic vyšlo výrazně méně lidí. Například v Paříži jich podle policie demonstrovalo jen kolem tisícovky. Nejvyšší účast na protestech hlásí zatím Bordeaux, kde se sešlo 2400 žlutých vest, informovala agentura AFP.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Francií se prohnala žlutá vlna, zasáhla i okolní státy. Jaké jsou dopady protestů?

Fakta o takzvaném hnutí žlutých vest, které již měsíc (od 17. listopadu) organizuje velké protestní demonstrace a blokády silnic, nelíbí se jim růst životních nákladů i některé reformy vlády. Jejich akce si vyžádaly několik lidských životů a stovky zraněných a neutichají ani po slíbených ústupcích v hospodářské a sociální oblasti. Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší ve Francii od nepokojů v roce 1968. A rozšířila se i do Belgie a Nizozemska.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Ve Francii protestovalo 66 tisíc žlutých vest. Policie nasadila slzný plyn i vodní dělo

V celé Francii dnes demonstrovalo 66.000 takzvaných žlutých vest. Protivládní protesty tak podle údajů ministerstva vnitra byly slabší než minulé víkendy. V Paříži se k protivládním protestům sešlo na 4000 členů hnutí a zhruba 4500 lidí demonstrovalo v centru Bordeaux a také v Toulouse. V Paříži bylo podle francouzských médií zadrženo 168 lidí; přes 110 z nich bylo vzato do vazby. Dnešní protesty byly převážně pokojné, i když v Paříži policie použila vodní dělo a v Toulouse se odehrály potyčky mezi demonstranty a policisty. Několik lidí bylo zraněno.
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).

Útok trollů? Prokremelská média šíří dezinformace o "žlutých vestách", varuje Stratcom

Pozornost médií propagujících pohled Moskvy na dění ve světě se v poslední době soustředila mimo jiné na francouzské protestní hnutí "žlutých vest", přičemž tato média rozváděla několik dezinformačních příběhů s cílem přiživovat zmatek a vytvářet obraz o Evropě v chaosu. S takovým hodnocením dnes přišel zvláštní tým diplomatické služby Evropské unie, který zkoumá proruské mediální manipulace. Objevil například tvrzení, že vlnu nepokojů vyprovokovaly Spojené státy.
Ilustrační foto

Francie se stále bouří. Do ulic vyšly davy studentů, žluté vesty se začínají štěpit

Na mnoha místech Francie dnes pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných žlutých vest. Levicoví poslanci oznámili, že dnes v parlamentu předloží návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Nemají ale potřebnou většinu.
Emmanuel Macron se sešel s Milošem Zemanem

Macron podlehl: Po protestech avizoval daňové úlevy i zvýšení mezd

V reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest, které už více než tři týdny otřásají francouzskou politikou, slíbil dnes prezident Emmanuel Macron řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Hněv občanů, kteří vyšli do ulic, označil za hluboký a oprávněný. Přiznal, že část viny na něm nese i on. Zároveň odsoudil násilí na demonstracích a slíbil, že obnoví v zemi pořádek. Od opozičních kritiků si Macron za projev vysloužil kritiku. Jeho ústupky vesměs označili za nedostatečné.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 5 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy