Hnutí žlutých vest se zvrtlo: Šíří nenávist, extremismus a konspirační teorie

Protesty doprovázejí střety mezi účastníky a pořádkovou policií. Úřady se obávají, že ústředí hnutí ovládli extrémisté a hrozí návrat do temných období francouzské minulosti.

V sobotu se k novináři, který v Paříži natáčel jinak klidný průvod, přitočil muž ve žluté vestě, homofobně jej osočil a dodal: "Pracuješ pro Židy." Nikdo z davu se k němu sice nepřipojil, ale také mu nikdo neodporoval.

Pozitivnějším znamením bylo neplánované setkání skupiny žlutých vest s "lidským řetězem", který si v centru Lyonu připomínal oběti holokaustu. Většina rozbouřených demonstrantů nakonec za oběti držela minutu ticha.

A grenade hits the anti-riot police during last #giletsjaunes protests in #Paris, Place de Bastille. #France #Macron pic.twitter.com/TTNVO8N6HG

Účastníci jednoho z prvních průvodu žlutých vest, který se konal v Paříži v listopadu, nesli francouzské vlajky a skandovali "Tohle je náš domov" - dvojsečný slogan, který zpravidla zaznívá na shromážděních krajně pravicového Národního sdružení. Zatímco jeho vůdkyně Marine Le Penová v heslu spatřuje "projev lásky" k Francii, kritici v něm slyší protiimigrační podtóny.

V prosinci skupina žlutých vest ukázala v pařížské čtvrti Montmartre antisemitský pozdrav. Zpívali přitom píseň, jejíž původce, komik Dieudonné M'Bala M'Bala, byl několikrát odsouzen za rasismus a antisemitismus. Gesto rukou a píseň se nazývají "la quenelle". Zatímco posunek je variací nacistického pozdravu, v písni se naráží na sionistické spiknutí. Dieudonné oboje označuje za protisystémové symboly.

#YellowVests so white?Why are France's minorities hesitant to join the #GiletsJaunes movement? https://t.co/EBm5SDXyyi pic.twitter.com/ZGyBg9S0t6

Ten samý den muž ve žluté vestě v metru slovně napadl přeživší holokaustu. Žena skupinku předtím požádala, aby zmíněné gesto nedělali. Jeden z demonstrantů ji řekl, že plynové komory - v jedné z nich zemřel její otec - nikdy neexistovaly. Novinář, který incidentu přihlížel, uvedl, že na obranu ženy se nikdo neozval.

V popředí pařížských protestů bylo možné zahlédnout ty nejznámější zástupce antisemitismu. Jeden z nich, Hervé Ryssen, se objevil na titulní stránce týdeníku Paris Match - na fotografii stojí u Vítězného oblouku tváří v tvář policistům. Ryssen byl několikrát odsouzen za antisemitismus a podněcování diskriminace. Minulý týden jej soud znovu shledal vinným z popírání holokaustu.

Vládní mluvčí Benjamin Griveaux konstatoval, že protesty se město od města liší. Minulý týden řekl, že během některých z nich se projevili "polovojenští účastníci, kteří mají blízko ke krajní pravici". Mezi nimi byl i bývalý voják Victor Lenta, jenž bojoval po boku ruských separatistů na Ukrajině.

Jako výrazné hlasy hnutí žlutých vest se prosadili řidič kamionu Éric Drouet a youtuber Maxime Nicolle, kteří patří mezi první organizátory hnutí žlutých vest.

Fondation Jean-Jaurès (FJJ), expertní skupina napojená na francouzskou Socialistickou stranu, tvrdí, že jak Drouet, tak Nicolle jsou potajmu napojení na francouzskou krajně pravicovou stranu. Drouet podle FJJ sdílel protiimigrační videa a na facebooku se účastnil diskusí o spiknutí sionistů, bank a médií.

Nicolle několikrát veřejně zpochybnil oficiální vylíčení útoku na vánočním trhu ve Štrasburku, kde ozbrojený muž v prosinci zabil pět lidí. K činu, který zhatil protesty žlutých vest plánované na následující týden, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Nicolle a další z řad žlutých vest tvrdí, že se nejednalo o teroristický čin a že vláda z jeho načasování profitovala.

V mnoha debatách žlutých vest na facebooku se také objevují konspirační videa o Rothschildech, rodině francouzských židovských bankéřů, která figuruje i v centru globálních konspiračních teorií. Hlavní terč protestů, prezident Emmanuel Macron, jehož politika podle žlutých vest straní bohatým, přitom v minulosti pracoval v investiční bance, kterou rodina Rothschildů vlastní, připomíná agentura AP.