Francií se prohnala žlutá vlna, zasáhla i okolní státy. Jaké jsou dopady protestů?

Hnutí takzvaných žlutých vest nemá jednoho vůdce, ani se nehlásí k nějaké politické straně. Jeho členové protestují proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona a zejména proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot. Protestujícím také vadí rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Francouzů považuje nynější protesty za opodstatněné. Nespokojení Francouzi mají pocit, že se o ně kabinet nestará a že jim vládne "prezident bohatých", který je odtržený od reality.

In just a few weeks the #YellowVests have already changed the political landscape in France and won several concessions from the Macron government.This is what the establishment doesn't want you to know: Protesting works. #GiletsJaunes pic.twitter.com/3ZdtllZ6QM

Hnutí sice vystupuje jako apolitické, podporu mu ale vyjadřují strany krajní pravice i levice - Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové a Nepodrobená Francie Jeana-Luka Mélenchona - stejně jako opoziční Republikáni.

Aktivity hnutí, pojmenovaného po typických neonově žlutých reflexních vestách, které jsou povinnou výbavou každého motoristy, předznamenala letos v květnu petice "Za snížení ceny pohonných hmot u pumpy", kterou na webové stránce change.org založila Priscilla Ludoskyová, nyní jedna z mluvčích hnutí. Petici již podepsal víc jak milion lidí.

Poprvé stoupenci hnutí o víkendu 17. a 18. listopadu blokovali nájezdy na dálnice či kruhové objezdy na více než 2000 místech země. Policie použila slzný plyn při rozhánění blokád u vjezdu do tunelu pod alpským masivem Mont Blanc. Demonstrací se tehdy účastnilo na 300.000 lidí, následující sobotu 24. listopadu to bylo přes 100.000 lidí. Třetí sobotu se protestů se zúčastnilo asi 136.000 lidí, minulý víkend zhruba stejně tolik. V sobotu 15. prosince ve Francii protestovalo 33.500 žlutých vest, mnohem méně než dřív.

Pařížské demonstrace žlutých vest podle policie infiltrovali radikálové, kteří poškozovali majetek a vyvolávali potyčky s muži zákona.

Vláda se delší čas stavěla proti požadavkům demonstrantů negativně, až po třetím víkendu od plánovaného zvyšování daní upustila. Protestující však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.

Nevoli neutišil ani proslov šéfa Elysejského paláce Macrona v pondělí 10. prosince, který slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad reforem na obyvatele.

Plánovaný nárůst cen pohonných hmot ve Francii nejvíce bolí lidi žijící v malých obcích, kteří musejí autem dojíždět za prací, protože jim vláda v rámci šetření zrušila autobusová spojení.

Současná vlna pouličních protestů pod vedením žlutých vest, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968.

In the #Dutch city of Tilburg, 4 #GiletsJaunes protest for more democracy. This is the 7th city we are recording protests in today. These 4 heroes deserve some attention. And make sure you join them next week! #Anonymous #GiletJaune #YellowVests #YellowJackets #GeleHesjes pic.twitter.com/8r0gCOh9SZ

Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.

Levicoví poslanci na protest proti způsobu, jakým se vláda vypořádává s krizí kolem takzvaného hnutí žlutých vest, předložili návrh na vyslovení nedůvěry vládě, který parlament 13. prosince podle očekávání neschválil.

Protesty podle francouzské centrální banky výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. I kvůli tomu část Francouzů již přestala takzvané hnutí žlutých vest podporovat.