Francie se stále bouří. Do ulic vyšly davy studentů, žluté vesty se začínají štěpit

Na mnoha místech Francie dnes pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných žlutých vest. Levicoví poslanci oznámili, že dnes v parlamentu předloží návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Nemají ale potřebnou většinu.

Ministr pro rozpočet Gérald Darmanin dnes poslancům řekl, že opatření oznámená prezidentem v reakci na protesty, přidou stát zhruba na deset miliard eur (asi 260 miliard korun). Macron po několikatýdenním mlčení v pondělí večer ohlásil mimo jiné daňové úlevy i zvýšení minimální mzdy.

Šéf poslanců Macronovy strany Republika v pohybu (REM) Richard Ferrand připustil, že Francie bude muset "bezpochyby zvýšit rozpočtový deficit", ale bude to podle něj pouze dočasné. Agentura Reuters odhadla, že místo předpokládaného deficitu ve výši 2,8 procenta hrubého domácího produktu se schodek zvýší na 3,4 procenta, čímž Francie překročí tříprocentní limit vyžadovaný Evropskou unií. Francouzská vláda zatím neoznámila, zda rozpočtový schodek po oznámení prezidenta vzroste a jak. "Ještě uvidíme, jak budeme tato opatření financovat," uvedla dnes šéfka resortu dopravy Élisabeth Borneová.

Evropská komise v reakci na Macronovy kroky uvedla, že francouzský rozpočet včetně všech úprav znovu posoudí ve druhém čtvrtletí 2019.

Před poslance odpoledne předstoupil i premiér Édouard Philippe, který Macronova opatření hájil. Podle něj jsou to významné změny, kterými dal prezident najevo, že vyslyšel hněv občanů.

Jeden ze zástupců hnutí žlutých vest podle deníku Le Figaro apeloval na demonstrující, aby v sobotu už popáté vyrazili do ulic. Hnutí ale není jednotné a další jeho představitelé naopak vyzvali k příměří. "Nyní musíme tuto krizi ukončit, protože nemůžeme strávit zbytek života na kruhových objezdech," řekla umírněná zástupkyně žlutých vest Jacline Mouraudová.

K dalším protestům proti reformě maturit, středních škol a mechanismu nástupu na vysoké školy vyzval také studentský svaz. Ráno podle francouzského tisku demonstrovali studenti asi 170 lyceí po celé zemi. Zatím ale nejsou zprávy o násilnostech podobných těm z minulého týdne.

December 11 There is also a massive student demo in #Marseille. #MardiNoir #GiletsJaunes #YellowVests Video by @UnSyndicaliste pic.twitter.com/2YbgAF3GK8

— Enough is Enough! (@enough14) 11. prosince 2018

Macronův pondělní proslov sledovalo na několika veřejných televizních stanicích 23 milionů Francouzů. To je podle serveru 20minutes.fr o čtyři miliony více než v červenci během finále mistrovství světa ve fotbale.

Francouzský tisk se dnes shoduje, že hlavě státu se nepodařilo přesvědčit levici ani pravici a také protestující mají prý pocit, že je Macron nevyslyšel. Dva nově zveřejněné průzkumy veřejného mínění ale naznačují, že prezidentovy ústupky na voliče vliv měly - hnutí žlutých vest podle nich ztrácí podporu. Podle průzkumu společnosti Opinionway si nyní 54 procent respondentů přeje ukončení protestů, 45 procent hájí jejich pokračování. Podle společnosti Odoxa je sice poměr mezi příznivci a odpůrci dalších protestů přesně opačný, přesto se ale podle agentury AFP ukazuje, že žluté vesty ztrácejí podporu. Ještě nedávno jim totiž fandily dva ze tří Francouzů.

Ředitel německého výzkumného ekonomického ústavu Ifo Clemens Fuest je ale k Macronovým opatřením skeptický. Zvýšení minimální mzdy je podle něj sice populárním, ale nesystematickým krokem. "Macron musel pro uklidnění situace a zamezení násilnostem reagovat politicky, ale myslím si, že zvolené kroky jsou problematické," uvedl Fuest.

S návrhem na vyslovení nedůvěry vládě přišli poslanci Socialistické strany, komunisté a zástupci levicového hnutí Nepodrobená Francie. Macron má ale v Národním shromáždění většinu. Parlament o návrhu může podle ústavy hlasovat nejdříve ve čtvrtek.

Související

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

Emmanuel Macron demonstrace ve Francii Demonstrace v Paříži Francie Édouard Philippe

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

včera

26. prosince 2025 21:53

26. prosince 2025 21:05

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

26. prosince 2025 19:56

26. prosince 2025 18:31

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

26. prosince 2025 17:34

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

26. prosince 2025 16:38

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

26. prosince 2025 15:50

Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí

Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy