Francie se stále bouří. Do ulic vyšly davy studentů, žluté vesty se začínají štěpit

Na mnoha místech Francie dnes pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných žlutých vest. Levicoví poslanci oznámili, že dnes v parlamentu předloží návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Nemají ale potřebnou většinu.

Ministr pro rozpočet Gérald Darmanin dnes poslancům řekl, že opatření oznámená prezidentem v reakci na protesty, přidou stát zhruba na deset miliard eur (asi 260 miliard korun). Macron po několikatýdenním mlčení v pondělí večer ohlásil mimo jiné daňové úlevy i zvýšení minimální mzdy.

Šéf poslanců Macronovy strany Republika v pohybu (REM) Richard Ferrand připustil, že Francie bude muset "bezpochyby zvýšit rozpočtový deficit", ale bude to podle něj pouze dočasné. Agentura Reuters odhadla, že místo předpokládaného deficitu ve výši 2,8 procenta hrubého domácího produktu se schodek zvýší na 3,4 procenta, čímž Francie překročí tříprocentní limit vyžadovaný Evropskou unií. Francouzská vláda zatím neoznámila, zda rozpočtový schodek po oznámení prezidenta vzroste a jak. "Ještě uvidíme, jak budeme tato opatření financovat," uvedla dnes šéfka resortu dopravy Élisabeth Borneová.

Evropská komise v reakci na Macronovy kroky uvedla, že francouzský rozpočet včetně všech úprav znovu posoudí ve druhém čtvrtletí 2019.

Před poslance odpoledne předstoupil i premiér Édouard Philippe, který Macronova opatření hájil. Podle něj jsou to významné změny, kterými dal prezident najevo, že vyslyšel hněv občanů.

Jeden ze zástupců hnutí žlutých vest podle deníku Le Figaro apeloval na demonstrující, aby v sobotu už popáté vyrazili do ulic. Hnutí ale není jednotné a další jeho představitelé naopak vyzvali k příměří. "Nyní musíme tuto krizi ukončit, protože nemůžeme strávit zbytek života na kruhových objezdech," řekla umírněná zástupkyně žlutých vest Jacline Mouraudová.

K dalším protestům proti reformě maturit, středních škol a mechanismu nástupu na vysoké školy vyzval také studentský svaz. Ráno podle francouzského tisku demonstrovali studenti asi 170 lyceí po celé zemi. Zatím ale nejsou zprávy o násilnostech podobných těm z minulého týdne.

December 11 There is also a massive student demo in #Marseille. #MardiNoir #GiletsJaunes #YellowVests Video by @UnSyndicaliste pic.twitter.com/2YbgAF3GK8

— Enough is Enough! (@enough14) 11. prosince 2018

Macronův pondělní proslov sledovalo na několika veřejných televizních stanicích 23 milionů Francouzů. To je podle serveru 20minutes.fr o čtyři miliony více než v červenci během finále mistrovství světa ve fotbale.

Francouzský tisk se dnes shoduje, že hlavě státu se nepodařilo přesvědčit levici ani pravici a také protestující mají prý pocit, že je Macron nevyslyšel. Dva nově zveřejněné průzkumy veřejného mínění ale naznačují, že prezidentovy ústupky na voliče vliv měly - hnutí žlutých vest podle nich ztrácí podporu. Podle průzkumu společnosti Opinionway si nyní 54 procent respondentů přeje ukončení protestů, 45 procent hájí jejich pokračování. Podle společnosti Odoxa je sice poměr mezi příznivci a odpůrci dalších protestů přesně opačný, přesto se ale podle agentury AFP ukazuje, že žluté vesty ztrácejí podporu. Ještě nedávno jim totiž fandily dva ze tří Francouzů.

Ředitel německého výzkumného ekonomického ústavu Ifo Clemens Fuest je ale k Macronovým opatřením skeptický. Zvýšení minimální mzdy je podle něj sice populárním, ale nesystematickým krokem. "Macron musel pro uklidnění situace a zamezení násilnostem reagovat politicky, ale myslím si, že zvolené kroky jsou problematické," uvedl Fuest.

S návrhem na vyslovení nedůvěry vládě přišli poslanci Socialistické strany, komunisté a zástupci levicového hnutí Nepodrobená Francie. Macron má ale v Národním shromáždění většinu. Parlament o návrhu může podle ústavy hlasovat nejdříve ve čtvrtek.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

Více souvisejících

Emmanuel Macron ,  demonstrace ve Francii ,  Demonstrace v Paříži ,  Francie ,  Édouard Philippe

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy