Na mnoha místech Francie dnes pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných žlutých vest. Levicoví poslanci oznámili, že dnes v parlamentu předloží návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Nemají ale potřebnou většinu.
Ministr pro rozpočet Gérald Darmanin dnes poslancům řekl, že opatření oznámená prezidentem v reakci na protesty, přidou stát zhruba na deset miliard eur (asi 260 miliard korun). Macron po několikatýdenním mlčení v pondělí večer ohlásil mimo jiné daňové úlevy i zvýšení minimální mzdy.
Šéf poslanců Macronovy strany Republika v pohybu (REM) Richard Ferrand připustil, že Francie bude muset "bezpochyby zvýšit rozpočtový deficit", ale bude to podle něj pouze dočasné. Agentura Reuters odhadla, že místo předpokládaného deficitu ve výši 2,8 procenta hrubého domácího produktu se schodek zvýší na 3,4 procenta, čímž Francie překročí tříprocentní limit vyžadovaný Evropskou unií. Francouzská vláda zatím neoznámila, zda rozpočtový schodek po oznámení prezidenta vzroste a jak. "Ještě uvidíme, jak budeme tato opatření financovat," uvedla dnes šéfka resortu dopravy Élisabeth Borneová.
Evropská komise v reakci na Macronovy kroky uvedla, že francouzský rozpočet včetně všech úprav znovu posoudí ve druhém čtvrtletí 2019.
Před poslance odpoledne předstoupil i premiér Édouard Philippe, který Macronova opatření hájil. Podle něj jsou to významné změny, kterými dal prezident najevo, že vyslyšel hněv občanů.
Jeden ze zástupců hnutí žlutých vest podle deníku Le Figaro apeloval na demonstrující, aby v sobotu už popáté vyrazili do ulic. Hnutí ale není jednotné a další jeho představitelé naopak vyzvali k příměří. "Nyní musíme tuto krizi ukončit, protože nemůžeme strávit zbytek života na kruhových objezdech," řekla umírněná zástupkyně žlutých vest Jacline Mouraudová.
K dalším protestům proti reformě maturit, středních škol a mechanismu nástupu na vysoké školy vyzval také studentský svaz. Ráno podle francouzského tisku demonstrovali studenti asi 170 lyceí po celé zemi. Zatím ale nejsou zprávy o násilnostech podobných těm z minulého týdne.
December 11 There is also a massive student demo in #Marseille. #MardiNoir #GiletsJaunes #YellowVests Video by @UnSyndicaliste pic.twitter.com/2YbgAF3GK8
— Enough is Enough! (@enough14) 11. prosince 2018
Macronův pondělní proslov sledovalo na několika veřejných televizních stanicích 23 milionů Francouzů. To je podle serveru 20minutes.fr o čtyři miliony více než v červenci během finále mistrovství světa ve fotbale.
Francouzský tisk se dnes shoduje, že hlavě státu se nepodařilo přesvědčit levici ani pravici a také protestující mají prý pocit, že je Macron nevyslyšel. Dva nově zveřejněné průzkumy veřejného mínění ale naznačují, že prezidentovy ústupky na voliče vliv měly - hnutí žlutých vest podle nich ztrácí podporu. Podle průzkumu společnosti Opinionway si nyní 54 procent respondentů přeje ukončení protestů, 45 procent hájí jejich pokračování. Podle společnosti Odoxa je sice poměr mezi příznivci a odpůrci dalších protestů přesně opačný, přesto se ale podle agentury AFP ukazuje, že žluté vesty ztrácejí podporu. Ještě nedávno jim totiž fandily dva ze tří Francouzů.
Ředitel německého výzkumného ekonomického ústavu Ifo Clemens Fuest je ale k Macronovým opatřením skeptický. Zvýšení minimální mzdy je podle něj sice populárním, ale nesystematickým krokem. "Macron musel pro uklidnění situace a zamezení násilnostem reagovat politicky, ale myslím si, že zvolené kroky jsou problematické," uvedl Fuest.
S návrhem na vyslovení nedůvěry vládě přišli poslanci Socialistické strany, komunisté a zástupci levicového hnutí Nepodrobená Francie. Macron má ale v Národním shromáždění většinu. Parlament o návrhu může podle ústavy hlasovat nejdříve ve čtvrtek.
Související
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
Emmanuel Macron , demonstrace ve Francii , Demonstrace v Paříži , Francie , Édouard Philippe
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
před 1 hodinou
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
před 2 hodinami
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
před 3 hodinami
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
před 5 hodinami
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
před 6 hodinami
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
před 7 hodinami
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
před 8 hodinami
CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv
před 10 hodinami
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
včera
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
včera
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
včera
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
včera
Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích
včera
Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci
včera
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
včera
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
včera
Íránci se mohou zúčastnit MS ve fotbale, s ohledem na jejich životy to ale nedoporučuji, prohlásil Trump
včera
Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump
včera
První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu
včera
Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu
Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák