
Účast na protestech hnutí takzvaných žlutých vest byla tuto sobotu nejslabší od okamžiku, kdy lidé nespokojení s politikou francouzské vlády a prezidenta Emmanuela Macrona začali v polovině loňského listopadu pravidelně demonstrovat. Podle ministerstva vnitra se akcí v rámci jednadvacátého kola protestů po celé zemi zúčastnilo 22.300 lidí, informovala dnes agentura AFP. Žluté vesty pravidelně oficiální údaje napadají a zveřejňují mnohem vyšší odhady.
Minulý týden podle ministerstva vnitra akce žlutých vest přilákaly 33.700 účastníků. Pod třicet tisíc účastníků klesla účast až do této soboty jen jednou, a to 9. března. Nejvíce lidí - přes 287.000 - vyšlo do ulic protestovat proti vládě během prvních demonstrací 17. listopadu loňského roku.
Nižší byl tuto sobotu také počet lidí, kteří se ve žlutých reflexních vestách zapojili do pochodů, které prošly francouzskou metropolí. Zatímco v sobotu 30. března jich byly podle odhadu ministerstva vnitra ještě 4000, tuto sobotu jich byly 3500.
BREAKING: Video shows more people joining the march as thousands of Yellow vest protesters march through #Paris ,France. #GiletsJaunes #ActeXXI pic.twitter.com/e9u5L2n2Qv
— Global News Network (@GlobalNews77) 6. dubna 2019
Žluté vesty proti oficiálním údajům pravidelně protestují. Podle nich tuto sobotu demonstrovalo proti sociální a daňové politice současné vlády přes 73.000 nespokojených.
Kromě Paříže větší množství lidí protestovalo například ve městech Rouen, Nice, Nantes, Toulouse, Montpellier či Bordeaux. V přístavním městě Saint-Nazaire se sešli delegáti hnutí z celé země na "shromáždění všech shromáždění". Zabývali se návrhem na sestavení kandidátky do obecních voleb v roce 2020. Podle agentury AFP přitom ale zdaleka nepanovala jednota.
Související

Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie

Paříží prošlo přes 180 tisíc lidí. Pochodu proti antisemitismu se Macron nezúčastnil
demonstrace ve Francii , Demonstrace v Paříži , Francie , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák