Maďarsko schválilo kontroverzní zákon o vědě a výzkumu, jde proti principům EU

Novela má převést správu výzkumných ústavů, které nyní spadají pod MTA, na nově ustanovenou 11člennou komisi, jejíhož předsedu bude jmenovat Orbán na doporučení ředitele MTA a ministra inovací a technologií. Ministrem je v současnosti autor návrhu zákona László Palkovics, který prozatím stane v čele komise. Polovinu zbylých křesel obsadí další členové vlády.

Komise bude spravovat financování MTA, bude mít pravomoc zřídit nová výzkumná pracoviště a rušit již existující. Dále bude moci rozhodovat o využití nemovitostí ve vlastnictví MTA a bude pod ní spadat část administrativního aparátu instituce.

Palkovics v odůvodnění legislativního návrhu uvedl, že změna je nutná k "zajištění udržitelné podpory dlouhodobé konkurenceschopnosti Maďarska a efektivnějšího využití prostředků". Během rozpravy v parlamentu ministr rovněž tvrdil, že díky nové úpravě bude "více badatelů efektivně přispívat do maďarské ekonomiky".

Prezident MTA László Lovász nedávno novelu odsoudil kvůli tomu, že jde proti principům Evropské unie v oblasti financování výzkumu a ohrožuje akademickou svobodu. Lovász se obává, že by se nový zákon mohl stát znepokojujícím příkladem, který by mohly následovat další vlády zemí EU toužící po větším vlivu na výzkum. Chystá se ho proto napadnout u maďarského ústavního soudu.

Proti návrhu již v minulosti demonstrovaly tisíce lidí, dnes odpoledne se mají v Budapešti konat další protesty.

Evropská komise uvedla, že bude monitorovat systém veřejného výzkumu v Maďarsku, a vyzvala maďarské úřady, aby se zdržely jakýchkoliv rozhodnutí, která by omezovala akademické a výzkumné svobody.

Ministerstvo inovací a technologii zřídil Orbán loni a pověřil ho dohledem nad MTA. Důvodem mělo být oprášení instituce, kterou považoval za pozůstatek komunistické éry. Opozice Orbána dlouhodobě obviňuje z toho, že se v zemi snaží nastolit autoritářskou vládu jedné strany, píše agentura Reuters.

Premiér od roku 2010 zemi vládne s podporou ústavní většiny v parlamentu a za tu dobu významně proměnil některé veřejné instituce, zejména v oblastech justice, vzdělávání a médií, napsala agentura AFP. Většinu těchto kroků doprovázely protesty a stížnosti ze zahraničí.