Boris Johnson bude britským premiérem, v souboj porazil Hunta

Bývalý londýnský starosta Boris Johnson se ve středu stane britským premiérem poté, co jej členové vládní Konzervativní strany podle očekávání vybrali jako svého nového lídra. Vedení strany i vlády přebírá od Theresy Mayové, které se dosud nepodařilo zemi vyvést z Evropské unie. Johnson tři roky po zlomovém referendu slibuje, že nový termín brexitu na konci října už je definitivní.

Ve finálovém kole volby lídra Johnsona podpořilo 92.153 členů strany, zatímco jeho rivala, ministra zahraničí Jeremyho Hunta, přibližně poloviční počet hlasujících. Výsledek téměř 50denního vnitrostranického výběru oznámila předsedkyně poslaneckého klubu konzervativců na mítinku v Londýně.

Thank you all for the incredible honour you have done me. The time for campaigning is over and the time for work begins to unite our country and party, deliver Brexit and defeat Corbyn. I will work flat out to repay your confidence

— Boris Johnson (@BorisJohnson) July 23, 2019

Končící premiérka Mayová by měla z úřadu odstoupit ve středu, načež její nástupce zamíří za královnou Alžbětou II., která jej jmenuje předsedou vlády. Johnsonovi se tak podle médií splní dlouholetý sen, ačkoli ještě v roce 2015 jako starosta Londýna označil za pravděpodobnější než svůj nástup do sídla premiérů Downing Street 10 to, že se po smrti "převtělí do olivy".

Politik známý kontroverzními výroky a komickým vystupováním se o post předsedy vlády ucházel už před třemi lety po brexitovém referendu, tento pokus ale hned na počátku selhal. Poté působil ve vládě Mayové jako ministr zahraničí, než loni v létě odstoupil kvůli nesouhlasu s brexitovým plánem premiérky.

Johnson po Mayové, jak píše agentura Reuters, zdědí hlubokou politickou krizi vyvolanou rozhodnutím Británie opustit EU. Do aktuálně platného termínu brexitu dnes zbývá 100 dní a nastupující premiér chce do té doby zásadně změnit "rozvodovou" dohodu s EU třikrát odmítnutou v dolní komoře britského parlamentu. Při neúspěchu této snahy by se podle všeho snažil Británii z unie vyvést bez dohody o podmínkách odchodu. Dolní sněmovna však na začátku roku opakovaně odmítla i tuto variantu.

Johnson nicméně slibuje, že za 31. říjen už se brexit odkládat nebude, a chce opět vystupňovat přípravy na brexit bez dohody. "Samozřejmě nasadíme do akce náš plán a budeme se připravovat na odchod 31. října, za každou cenu... stůj co stůj," řekl nedávno v rozhovoru s rozhlasovou stanicí TALKRadio.

Johnson dnes v projevu po svém zvolení do čela Konzervativní strany zopakoval slib, že Británie odejde z Evropské unie k 31. říjnu. Svůj kabinet chce sestavit v příštích dnech.

Johnson také poděkoval svému rivalu Jeremymu Huntovi a poraženého šéfa diplomacie ocenil jako kvalitního soupeře. Poděkoval také odcházející premiérce Therese Mayové, která ve funkci končí kvůli neúspěchu své brexitové strategie.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie Jeremy Hunt (britský politik) Konzervativní strana (VB) Theresa Mayová Brexit

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy