Kypr přebírá předsednictví Evropské unie

Kyperská republika do EU vstoupila v roce 2004 společně s dalšími devíti státy včetně České republiky. Podobně jako v roce 2009 Česko bude Kypr předsednickou zemí poprvé.

Velvyslanec Kypru při unii Kornelios Korneliou avizoval, že jeho země se bude během svého předsednictví snažit, aby Evropa byla místem vstřícným vůči svým občanům. Nejdůležitějším úkolem ale bude připravit finanční rámec rozpočtu Evropské unie na období 2014 až 2020.

O tom by se mělo být rozhodnuto ještě do konce roku, tedy do konce půlročního kyperského předsednictví.

Kypr také v rámci své role organizuje na 160 kulturních událostí. Ty budou zaměřeny zejména na kulturní odkaz Kypru i jeho současnou kulturu. Události se budou konat přímo na Kypru, v hlavních městech zemí EU i ve Spojených státech a Austrálii.

Ministr školství Giorgios Demosthenes, který program událostí představil, uvedl, že tyto akce budou stát přes 1,7 milionu eur (43,5 milionu korun).

Kyperské předsednictví je ale do jisté míry zastíněno současnou dluhovou krizí. Kypr v pondělí, týden před převzetím předsednictví, oznámil, že bude usilovat o finanční pomoc z Evropského fondu finanční stability (EFSF) i Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) s cílem snížit expozici svého bankovního sektoru vůči Řecku.

Mezinárodní měnový fond (MMF) pak oznámil, že plánuje vyslat na Kypr vyšetřovací misi. Mise bude mít za úkol posoudit situaci země na základě žádosti od kyperských orgánů o pomoc.

Ministři financí eurozóny už oznámili, že jsou na žádost o finanční pomoc Kypru připraveni reagovat pozitivně. Výměnou za pomoc, která by měla činit zhruba deset miliard eur (cca 258 miliard korun), se bude Kypr muset zavázat k rozpočtovým škrtům a strukturálním reformám, stejně jako ke krokům k posílení bankovního a finančního sektoru.

Kyperské předsednictví také "ozvláštňuje" i jiná věc. Ostrov je od roku 1974, po letech střetů mezi komunitami kyperských Řeků a Turků, etnicky rozdělen. V roce 1974 totiž proběhl v jižní (řecké) části ostrova vojenský puč. Turecko odpovědělo invazí na severovýchodní část ostrova. Tam byl ustanoven separatistický stát, který se roku 1983 prohlásil nezávislou republikou, jež byla doposud uznána pouze Tureckem.

Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami. Výjimkou jsou dvě britské vojenské základny Akrotíri a Dekéleia. Ve skutečnosti má ale pod správou necelých 60 procent ostrova.

V lednu 2012 předsednické žezlo od Kypru přebere Irsko.