Před 25 lety padl komunismus, Visegrádská čtyřka chystá "turné"

Hrad už v dubnu oznámil, že prezident Miloš Zeman se s kolegy z Německa, Polska, Slovenska a Maďarska společně zúčastní připomínek pádu komunismu v každém z těchto pěti států. V zemích V4 se oslavy uskuteční v jejich metropolích, v Německu je bude 9. října hostit Lipsko, které bylo centrem masových protirežimních protestů v bývalé Německé demokratické republice.

Oslavy začnou ve Varšavě, kde se uskuteční 3. a 4. června a zúčastní se jich také Obama a Hollande, potvrdil Sokolowski. Na 4. června připadá 25. výročí prvních demokratických voleb v Polsku na sklonku komunismu.

Do maďarské metropole Budapešti pětice prezidentů zavítá 16. června. Série oslav pak vyvrcholí připomínkou sametové revoluce v Bratislavě a v Praze ve dnech 16. a 17. listopadu.

Kromě Zemana a Komorowského se oslav zúčastní také německý prezident Joachim Gauck či maďarský prezident János Áder. Varšavských oslav se má zúčastnit ještě odcházející slovenský prezident Ivan Gašparovič, ale dalších už nově zvolený Andrej Kiska, který se úřadu ujme složením slibu 15. června.

Jak levicové komunistické, tak pravicové autoritativní režimy byly diktaturami – opakem liberální demokracie, již charakterizuje záruka osobních a občanských svobod i svobodných voleb, ve kterých kandiduje více než jedna strana. Dávat však všechny tyto režimy do jednoho pytle s názvem „diktatury" zastírá a přehlíží jejich podstatné vnitřní kvalitativní odlišnosti.

Čím se odlišují totalitní a autoritativní režim?

Autoritativní režim si monopolizuje politické rozhodování v zemi a nestrpí nikoho, kdo by mu chtěl onen monopol narušit či vzít. Pokud jste v aktivní, otevřené opozici vůči režimu (ať v něm vládne diktátor nebo junta), dopadnete špatně. Režim vás perzekuuje, vězní, mučí a může i popravit. Pokud však nejste v aktivní politické opozici, nechá vás na pokoji. Nevšímá si vás a nechá žít vlastním životem.

Autoritativní režim si monopolizuje pouze politický aspekt života země, ostatní aspekty života společnosti však ponechává mimo svou přímou kontrolu. 

Totalitní režim, jak již samotný název napovídá, usiluje o totální státní kontrolu nad celou společností, nad všemi aspekty jejího života. Pod jeho přímou politickou kontrolou je celá společnost, i její, z hlediska totalitního režimu zdánlivě nepolitické složky, jako jsou ekonomika, kultura a náboženství. Podstata totalitarismu tedy spočívá v tom, že vše politizuje, vysvětluje server ceskapozice.lidovky.cz.

Režim vše ovládá, ekonomika je v zásadě státní, jde tudíž o socialismus. Nezávislý příjem mimo kontrolu režimu není možný, a proto žádná střední třída nezávislá na režimu nemůže vzniknout. Každý může zbohatnout jen díky režimu a účasti na něm.

Pokud odmítnete nadšeně projevovat souhlas s režimem, čeká vás represe. Ta se může časem lišit mírou intenzity a brutality. Ve třicátých letech to byla v Sovětském svazu kulka do hlavy, v padesátých letech u nás Jáchymov a v sedmdesátých a osmdesátých letech za normalizace například špatný kádrový posudek, zpomalený kariérní postup či záporné body pro přijetí dětí na vysokoškolské studium.