Zaorálek přiznává: Silou proti Putinovi? Západ teď nemá šanci

"Nemám žádné pochybnosti o tom, že Rusko je odpovědné za situaci v Doněcku a Slavjansku," citoval Reuters Zaorálka. "Nemáme žádnou šanci, abychom tuto situaci řešili silou. Neexistuje možnost ji vyřešit v krátkodobém horizontu," dodal ministr."Putinovo chování je dvojznačné a pravděpodobně bude i nadále. Na jedné straně se snaží ukázat, že je připraven jednat a učinit nějaké ústupky, a na druhé straně vidíme, že Rusové vysílají uniformované vojáky do Doněcka a Donbasu," podotkl Zaorálek."Nevidím pro Rusko jinou možnost než spolupracovat s Evropou, když mluvíme o modernizaci," řekl Zaorálek. "Pro nás tato situace možná představuje potíže, ale pro Rusko by tato izolace mohla být zásadní problém," pokračoval.

"V tomto směru nevidím žádný budoucí rozvoj ruského průmyslu. To je důvod, proč nemohu pochopit toto Putinovo rozhodnutí. Z hlediska budoucího vývoje je to katastrofa," uzavřel Zaorálek.

Rusko jde po ukrajinské armádě

Vyšetřovací výbor, ruská obdoba americké FBI, dnes obvinil ukrajinské ozbrojené síly z porušování ženevské konvence a zahájil trestné stíhání zatím neznámých viníků smrti civilistů v bojích na východě Ukrajiny.

"Vyšetřování zjistilo, že vojáci ukrajinských ozbrojených sil, členové národní gardy a formace Pravý sektor úmyslně používali zbraně, dělostřelectvo, letectvo, obrněnce s cílem zabíjet civilisty, což je porušením ženevské konvence z 12. srpna 1949 o ochraně obětí války," uvedl výbor podle agentury AFP.

"Viníci smrti civilistů a dětí musí podle všech pravidel mezinárodního práva nést odpovědnost. Jestliže nyní není ve světě ani jediný stát, který by byl schopen připustit očividné, tedy že počínání ukrajinského režimu je zločinné, pak Vyšetřovací výbor Ruska otevřením případu bere na sebe takovou odpovědnost," řekl agentuře ITAR-TASS mluvčí výboru Vladimir Markin. 

NATO se musí změnit. Ale jak?

Severoatlantická aliance řeší, jak se v souvislosti s ruskými akcemi na Ukrajině přizpůsobit do budouvna podobným hrozbám a čelit jim. "Jedním z nejpalčivějších problémů jsou důsledky ruských akcí na Ukrajině. Ruská anexe území, v suverénní zemi, na hranicích NATO vrhá stín nejistoty ve východním křídle NATO a má potenciálně závažné důsledky pro region i mimo něj," uvedl v Bruselu šéf Vojenského výboru NATO Knud Bartels.

"Je to velmi důležitý bod v historii. Jsme na křižovatce a musíme se rozhodnout, jak se přizpůsobíme situaci s agresivním sousedem," uvedl vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove. Ukrajinská krize a anexe Krymu podle něj mění evropské bezpečnostní prostředí a aliance se musí na nové hrozby adaptovat.

Aliance bude i nadále podporovat deeskalaci a politické řešení současné rusko-ukrajinské krize. "Nicméně bude odhodlanější k politice odstrašování a závazku kolektivní obrany," prohlásil Bartels. Nelze však prý i přes jednání s Ruskem jednoduše na ruské akce zapomenout. "Nelze nastavit hodiny zpátky a předstírat, že se v posledních dvou měsících nic nestalo," řekl místopředseda Vojenského výboru Mark Schissler, jak informuje server Natoaktual.cz.

Aliance připouští, že například se způsobem, jakým došlo k ruské anexi Krymu, mají spojenci problém popsat, definovat a reagovat na něj. "Není to válka. Je to konfrontace. Je to agrese," konstatoval Schissler.