Masový hrob malých dětí šokuje Irsko, na církev padá děsivé podezření

Katolický sirotčinec v Tuamu byl určen pro děti nesezdaných matek. Úmrtní listy vystavené úřady v okresu Galway na západě Irska ukazují, že jde o děti, většinou nemluvňata a batolata, které často zemřely na choroby a infekce, jimiž onemocněly v sirotčinci. Zařízení bylo v provozu v letech 1926 až 1961.

Badatelka Catherine Corlessová uvedla, že podle jejích poznatků většina, ne-li všechny zemřelé děti, nakonec skončily v někdejší septické jímce, která byla plná kostí.

Představitelé církve v Galway tvrdí, že netušili, že tolik dětí, které zemřely v sirotčinci, bylo takto pohřbeno. Slíbili, že podpoří úsilí označit místo pamětní deskou se seznamem jmen všech 796 dětí.

Arcibiskup tuamský řekl, že jeho diecéze se sice na řízení sirotčince nepodílela, ale že ji tak velké množství pohřbených dětí v sirotčinci sesterského řádu naplňuje hrůzou a smutkem. "Bez ohledu na časový odstup se jedná o případ velkého veřejného zájmu, který by se měl urychleně řešit," uvedl podle Reuters Michael Neary.

"Mohu si jen představit to ohromné citové utrpení z odloučení, které zažívaly matky, když dávaly své malé děti k adopci či byly svědky jejich úmrtí. Bolest a rozpolcenost, kterou snášely, je nad naše chápání," uvedl také vysoký představitel irské katolické církve v prohlášení.

Případů je daleko víc

V irských katolických zařízeních pro děti a mladistvé byly tuhá disciplína, sexuální zneužívání, podvýživa, rituální tresty, bití a bičování na denním pořádku. Tak zvané průmyslové školy, které od konce 19. století spravovala katolická církev, byly určeny pro zanedbané a osiřelé děti. Když se některá z obětí pokusila násilí oznámit, čekalo ji zase jen násilí.

Když vyšel skandál najevo, vyvolal nejen u irské veřejnosti šok. V roce 1994 kvůli němu padla vláda. Později se tehdejší premiér Bertie Ahern omluvil, že stát desítky let přivíral oči nad tím, jak byly děti v církevních institucích ponižovány a zneužívány, informuje Česká televize.

V Irské republice je necelých 90% obyvatel římskokatolického vyznání, 3% protestantů, 0,1% židovské víry a zbytek je bez vyznání. Katolická církev je v Irsku poměrně konzervativní, a i když postavení církve poslední dobou oslabuje snížený zájem farníků i pokles počtu mladých zájemců o církevní život, je její moc v Irsku stále značná. Spravuje i mnoho škol a nemocnic.

Většina protestantů se hlásí k Irské církvi, která je odnoží Anglikánské církve, dále k Presbyteriánské a Metodistické církvi. Primasové obou význačných církví Římskokatolické a Irské sídlí v severoirském Armaghu, tradičně považovaném za působiště sv. Patrika, patrona Irska. Svatý Patrik je považován za zakladatele křesťanství v Irsku.