Čaputová jednala s Matovičem a Pellegrinim. Novou vládu hodlá jmenovat v sobotu

Novou koalici vytvořily dosavadní tři opoziční formace a nová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Čtyřkoalice složená z protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), dále z populistického hnutí Jsme rodina, liberální strany Svoboda a solidarita a Kiskovy strany bude mít ve 150členné sněmovně 95 hlasů. Tato výrazná většina koalici umožní také měnit ústavu, což chce Matovič využít například k zavedení plošných prověrek soudců.

"Všichni tři si velmi dobře uvědomujeme, v jaké situaci se Slovensko nachází a jak velmi je důležité povýšit spolupráci nad jakékoliv individuální nebo stranické zájmy. Proto jsem skutečně velmi ráda za velkorysost, kterou deklarovali oba pánové při odevzdávání a přebírání moci," řekla Čaputová po jednání s Pellegrinim a Matovičem.

Podle hlavy státu kvůli koronaviru je vhodné neodkládat střídání vlád. "S přibývajícími dny může počet nemocných stoupat. Onemocnění se nevyhýbají ani ústavním činitelům. I to byl důvod neodkládání termínu na nějaké další období," řekl Čaputová. Dodala, že prezidentská kancelář zvažuje uskutečnit slavnostní jmenování nové vlády na nádvoří prezidentského paláce a nikoliv v budově samotné.

"Jediný náš zájem je to, abychom zvládli krizovou situaci v souvislosti s koronavirem," řekl Matovič, podle kterého neplánuje jeho nový kabinet po nástupu do úřadu zahájit plošné personální čistky.

Jména členů příští vlády Matovič neuvedl. Jeho hnutí OLaNO, které volby přesvědčivě vyhrálo se ziskem 25 procent hlasů, obsadí polovinu křesel v 16členném kabinetu. Média informovala, že například novým šéfem diplomacie by se měl stát nynější velvyslanec ve Spojených státech Ivan Korčok.

Na ustavující schůzi sněmovny budou muset poslanci vyřešit kvůli koronaviru i praktické otázky. Jednací řád sněmovny totiž předpokládá, že poslanec při skládání slibu kromě jiného položí ruku na ústavu a pak podá ruku šéfovi parlamentu.

Po volbách míří do opozice sociální demokraté expremiéra Roberta Fica, kteří byli u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006. Fica, jenž v zájmu řešení politické krize po předloňské vraždě novináře Jána Kuciaka podal demisi na funkci premiéra, vystřídal v čele vlády místopředseda Směru-SD Pellegrini. Zbylí dva koaliční partneři Směru-SD po slabém volebním zisku v únorových volbách ze sněmovny vypadli.