Celé město uprchlíků? Řecké ostrovy se vzbouřily, odmítají nový plán vlády

Podle vlády by měla nová uzavřená střediska přinést větší přehled o žadatelích o azyl a zabránit běžencům v nekontrolovaném pohybu, dokud nebude vyřízena jejich žádost o azyl. Kapacita nových center, která mají být vybudována na ostrovech i na pevnině, má být nejméně 5000 osob, podle deníku Kathimerini by ale mohla pojmout až 10.000 lidí. Právě toho se obávají starostové řeckých ostrovů.

"Není možné, abychom tu měli celé město s migranty," citovala dnes agentura DPA starostu města Samos Jorgose Stantzose. "Vláda nám řekla, že běžence, co tu teď máme, přestěhuje na pevninu. Pak měl být postaven tábor jen pro 1200 migrantů asi pět kilometrů od našeho města. Pokud budou (vláda v Aténách) trvat na svých plánech táborů s 5000 a více migranty, tak podám já a většina našich radních demisi," řekl Stantzos DPA.

Starostové z ostrovů v Egejském moři si také stěžují, že vláda s nimi plán předem dostatečně neprojednala. Chtějí, aby vláda splnila slib a převezla uprchlíky z jejich lokalit na pevninu. To řecké úřady dělají a do začátku roku 2020 chtějí takto přesunout až 20.000 migrantů. Starostové též apelují na vládu, aby zvýšila ostrahu hranic a zamezila příchodům nových běženců z Turecka.

Nová řecká vláda, která je v úřadu necelý půlrok, začala s přísnější migrační politikou. Tento měsíc parlament přijal zákon, který má zrychlit azylová řízení a zjednodušit deportace migrantů bez nároku na azyl. Součástí vládního plánu jsou i nová uzavřená střediska.

"Nelíbí se mi, že budeme nuceni ubytovat 5000 dalších migrantů, je čas, aby si náš ostrov od tohoto problému už trochu odpočinul," řekl už dříve tento měsíc německé televizi DW zástupce starosty Samosu Jorgos Dionysios. Připomněl, že tábor ve Vathy, které spadá pod město Samos, má kapacitu 700 lidí a žije v něm přes 5000 běženců. I z něj nyní úřady převáží migranty na pevninu a i ten má být uzavřen.

Pozitivem vládního plánu podle starostů je, že se chystá uzavřít přeplněné tábory právě jako je Vathy na Samosu či Moria na Lesbu.

Za neúnosné životní podmínky v nich Řecko dlouhodobě kritizují nevládní organizace i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V táboře Moria žije na 15.000 migrantů, ač byl původně zamýšlen pro maximálně 3000 lidí.