Europoslanci: Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce

Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom dnes členové zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezónou.

Deník Shopaholičky

Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské invaze schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.

"Sankce jako odstrašení nefungují, válka bohužel pokračuje," prohlásil dnes šéf zahraničního výboru EP David McAllister. Podle německého lidoveckého europoslance stále existuje velký prostor k obcházení postihů, ačkoli se členské státy snaží zlepšovat jejich účinnost.

Většina členů výboru se shodovala, že rezervy má unie například v sankcích proti bankám, jichž byl zatím ušetřen největší ruský bankovní dům Sberbank. Méně jednotný přístup mají poslanci k nejdiskutovanějšímu opatření, jímž je embargo na dovoz energií.

"Musíme udělat mnohem víc, než jsme učinili dosud. Žijeme ve velkém pohodlí, zatímco Ukrajinci trpí," prohlásila francouzská liberální europoslankyně Nathalie Loiseauová. Zákaz dovozu ropy a plynu podpořil i chorvatský socialista Tonino Picula, podle něhož "demokracie stojí peníze".

Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se ale z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové má chystaný šestý balík sankcí zasáhnout zmíněnou banku Sberbank a nespecifikovaným způsobem se dotknout i dovozu ruské ropy.

Komise také ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby EU od letošního listopadu plnila své plynové zásobníky z 80 procent, od listopadu 2023 potom před každou zimou z 90 procent. Europarlamentní zpravodaj návrhu Jerzy Buzek dnes prohlásil, že poslanci se budou snažit pravidla projednat ve zrychleném režimu, aby dosáhli s členskými státy dohody na jejich konečném znění před letními prázdninami.

"Musíme přesně definovat sérii kroků, které bude komise podnikat, pokud by některé země systematicky neplnily stanovené cíle," popsal Buzek hlavní nevyřešený bod návrhu. V současnosti jsou unijní zásobníky podle komise plné z necelé třetiny.

S europoslanci dnes na dálku hovořilo několik ukrajinských činitelů, mezi nimi starosta Rusy ovládnutého města Melitopol Ivan Fedorov.

"Jestli rychle něco neuděláme, pak i evropským zemím hrozí, že na ně válka tvrdě dopadne," vyzval k rychlé pomoci Ukrajině starosta, jehož ruské vojsko v březnu pět dní drželo v zajetí.

Deník Shopaholičky

Související

Dmitrij Medveděv

Popírání, hněv a přetrvávající požadavky. Moskva reaguje na americké sankce

Spojené státy uvalily sankce na klíčové ruské ropné giganty, což vyvolalo v Moskvě smršť emocí a rozporuplných reakcí. Prezident Donald Trump tak poprvé přímo zasáhl velké energetické společnosti Rosněfť a Lukoil, což je významný obrat. Reakce spojenců Vladimira Putina se pohybovaly od popírání dopadu přes hněv až po připomínání údajně dojednaných ekonomických dohod.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Debaty s Putinem nikam nevedou, prohlásil Trump a uvalil sankce na ruské firmy

Spojené státy americké oznámily uvalení nových sankcí, které míří na dvě největší ropné společnosti v Rusku, Rosněfť a Lukoil. Tato opatření mají zvýšit tlak na Moskvu, aby se zapojila do vyjednávání o mírové dohodě na Ukrajině. Prezident Donald Trump uvedl, že jeho rozhovory s Vladimirem Putinem nikam nevedou, přestože jsou vždy dobré. Řekl to po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s nímž jednal o průběhu mírových jednání.

Více souvisejících

sankce Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 1 hodinou

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 2 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 7 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 10 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy