Evropská komise vede vůči Česku 19 řízení, hrozí pokuty v miliardách

Evropská komise vede vůči Česku od začátku roku 19 řízení kvůli tomu, že zákonodárci nestíhají v daných termínech schválit legislativu vycházející z evropských směrnic. Státu proto hrozí pokuty teoreticky až v miliardách korun. Novinářům to řekl před dnešním jednáním Sněmovny, která má o některých takových normách rozhodovat, ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).

Šéfka nejsilnějšího opozičního klubu ANO Alena Schillerová pro ČTK mimo jiné uvedla, že pokud si Šalomoun není schopný pro své priority domluvit přednostní projednání, svědčí to hlavně o jeho schopnostech a pozici v koalici.

Na konci minulého roku, kdy kabinet Petra Fialy (ODS) přebíral vládu od koalice ANO a ČSSD, chybělo Česku 36 takzvaných transpozic. Pokud by se sečetly všechny pokuty, vyšlo by to podle Šalomouna na dvě miliardy korun. Manko kabinet Spolu a PirSTAN stáhl podle Šalomouna na 22 směrnic, další ale mezi tím přibývají.

Jako příklad uvedl Šalomoun návrh zákona o sdílení videonahrávek, k jehož projednávání ve třetím čtení se poslanci v pátek nedostali kvůli přestávkám vyvolaným opozičními hnutími ANO a SPD. "Reálná pokuta hrozí ve výši kolem 70 až 80 milionů korun," uvedl Šalomoun. Česku sice podle něj nyní pomáhají prázdniny, během nichž Evropská komise není tolik aktivní, v srpnu by však EK mohla žalobu podat. Například za zpoždění novely zákona o svobodném přístupu k informacím hrozí pokuta 48 milionů korun.

V Poslanecké sněmovně nyní čeká na projednání deset zákonů s opožděnou implementací evropských předpisů. Další pak ještě nebyly zařazeny na schůzi. Osm z těchto návrhů zákonů měla dolní komora Parlamentu projednat minulý pátek.

"Pokud v pátek zařadili oproti předchozím dohodám novelu, kterou berou zdravotnictví 14 miliard korun a s níž má celá opozice dlouhodobě problém, jen těžko si pak ministr může stěžovat na opozici, že se na jeho body nedostalo," reagovala Schillerová vzhledem k projednávání sporné novely ohledně snížení plateb za státní pojištěnce. "To musí jít spíš za svými koaličními kolegy, kteří si určují priority každé schůze Sněmovny a program takto sestavili," dodala bývalá ministryně financí.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová ČTK sdělila, že zástupci koalice jednají s opozicí, aby umožnila přijetí zákonů. "Apelujeme na jejich konstruktivní přístup, neblokování schůzí nesmyslnými obstrukcemi a přijetí spoluzodpovědnosti za včasné schválení patřičných norem," uvedla. Podotkla, že všechny tyto předlohy kabinet zdědil po vládě předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a dohání teď manko, které současná opozice dopustila svou laxností. "Pokud tedy bude opozice naše výzvy ignorovat, ponesou vinu za udělené pokuty od Evropské komise. Ty se v krajním případě mohou vyšplhat až do výše několika miliard korun. Něco takového si nemůžeme dovolit," uvedla.

Pokud si Šalomoun není schopen pro své priority domluvit přednostní projednání, pak to svědčí podle Schillerové hlavně o jeho schopnostech a postavení v koalici. "Kdyby si koalice navíc na začátku volebního období sama nezkrátila pracovní dobu a nenadiktovala, že bude každý měsíc o celý jednací týden méně a také, že Sněmovna nebude jednat ve středu odpoledne tak, jak bylo dříve zvykem, vůbec by tu situaci řešit nemusel," doplnila šéfka klubu ANO.

"Ve veřejném prostoru se často objevuje argument, že evropské předpisy nám diktuje někdo z Bruselu a nám nezbývá, než je jen poslušně přijmout. Pravda je ale taková, že na jejich přípravě se od samého počátku podílejí i čeští úředníci v příslušných pracovních skupinách Evropské komise, úředníci při Radě EU a také čeští europoslanci a ministři. Česká republika tak má možnost aktivně ovlivňovat podobu evropské legislativy. U její tvorby jsme vždy od samého počátku a je jen na nás si vybojovat kompromisy, které jsou pro nás důležité,“ uvedl Šalomoun.

Související

Více souvisejících

evropská komise Česká republika EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy