Evropský tisk: Stabilní éru Merkelové nahradila nejistota

Jako začátek období nejistoty po stabilní éře kancléřky Angely Merkelové vidí západoevropská média nedělní německé parlamentní volby, z nichž nevzešlo jasné jméno budoucího šéfa vlády. Francouzské či belgické deníky předvídají dlouhá povolební vyjednávání, na jejichž konci čeká zemi výrazně proevropská vláda. Komentátoři si všímají i neúspěchu krajně pravicových a levicových stran v době vzestupu xenofobních a populistických formací v jiných zemích.

Němečtí voliči dali v neděli nejvíce hlasů sociálním demokratům Olafa Scholze, které však těsně následují křesťanští demokraté vedení nástupcem Merkelové v čele strany Arminem Laschetem. Oba politici dali po hlasování najevo přání vést vládu a média očekávají dlouhá povolební vyjednávání.

"Zdá se, že Německo se s Angelou Merkelovou ještě nějakou dobu nerozloučí,“ konstatuje v narážce na 16 let vlády odcházející kancléřky bruselský web Politico. Stejně jako další média předpovídá dlouhé měsíce vyjednávání o vládě, kterou budou muset patrně vytvořit tři různorodé strany. Jediná věc, kterou lze nyní z vyrovnaného volebního výsledku vyčíst, je podle webu pokračování solidně proevropského a transatlantického kurzu země.

Francouzský list Le Figaro sice přinesl portrét Scholze jako volebního vítěze a připomněl, že zvedl stranu z bídných volebních předpovědí, které jí ještě na počátku léta věštily těžkou porážku. Zdůraznil však, že poprvé v novodobé historii země nebylo jasné jméno kancléře již ve večerním povolebním vysílání televizí. "Po 16 letech stabilní vlády Angely Merkelové se země ponořila do nejistoty," konstatoval deník.

Le Monde stejně jako další listy odhaduje, že jako první se vítězní sociální demokraté dosavadního ministra financí Scholze pokusí sestavit vládu se zelenými a liberály. Upozorňuje přitom na obtíže, které obě levicové strany při jednání s liberální formací čekají. "FDP nikdy nepřijme návrh na zvýšení daně pro nejbohatší, kterou chtějí SPD a zelení," píše francouzský deník.

La Libération zdůrazňuje, že výsledkem éry Merkelové je sice nejhorší skóre její strany, ale zároveň fakt, že i formace z okraje politického spektra dosáhly nejhoršího výsledku za poslední dobu. "Ti ve Francii, kteří budou v pokušení vidět to jako neúspěch kancléřky, by měli zapřemýšlet nad nejhorším výsledkem krajní pravice, která, navzdory vzestupu populistických a xenofobních stran v západní Evropě, dosáhla jen deseti procent,“ píše deník. Jeho komentátor v tom vidí důkaz "politické, společenské a morální poctivosti" německé společnosti.

Belgický list La Libre podotýká, že klíčovou roli ve vyjednáváních mohou hrát zmínění zelení a liberálové, kteří se mohou sami dohodnout, kterou ze dvou velkých stran preferují jako vládního partnera. Těžkou zkouškou bude podle deníku vyjednávání s pravicovými liberály pro Scholze, který během kampaně balancoval mezi levicovým a centristickým křídlem své strany. "Ale jak se zachová, pokud bude muset dosáhnout kompromisu s liberální pravicí, aby mohl vládnout?" vznáší deník otázku klíčovou pro příští týdny.

Německé volby ukončily éru dvou dominantních politických stran

Nedělní parlamentní volby ukončily v Německu éru Angely Merkelové, ale i dvou velkých stran, které dominovaly politické scéně. Zemi nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany, které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a svobodní demokraté (FDP), píše dnes evropský tisk.

"První vládu po éře Angely Merkelové určí strany, které ve včerejších parlamentních volbách v Německu obsadily třetí a čtvrté místo. Budou to Zelení a FDP, kteří určí, kdo se nastěhuje do úřadu kancléře," napsal dnes v komentáři k volbám španělský list El Mundo. "Časy velké koalice jsou pryč. Teď se bude tango tančit ve třech," dodal. Také podle dalšího španělského deníku El País je éra velkých stran s 30 či 35 procenty hlasů pryč. "Zelení a liberálové z FDP třímají v ruce klíč k řešení otázky, zda bude příštím kancléřem Olaf Scholz či Armin Laschet," napsal.

"Sen Annaleny Baerbockové o úřadu kancléřky se sice rozplynul, ale výsledek její strany je historicky nejlepší," napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Podle něj bude tak ekologická strana tlačit na to, aby koaliční dohoda byla "zelená jako nikdy dřív". Britské noviny The Times zároveň upozorňují, že bude-li chtít Scholz sestavit koalici s liberály, bude to za velmi vysokou cenu. "Očekává se, že předseda FDP Christian Lindner bude trvat na tom, aby se stal ministrem financí, a mohl tak blokovat některé návrhy na zvýšení daní, které byly centrálním bodem předvolebních kampaní SPD a Zelených," napsal britský list.

"Jednoduché to nebude, ale excelentní vyjednavač Scholz by mohl FDP a Zelené přesvědčit o nové středové koalici," myslí si švýcarský list Tages-Anzeiger. Německo si podle něj musí zvyknout na politické poměry běžné v jiných evropských zemích. "Vítězství s 25 procenty a následně několik středně velkých stran, které sestavují stále pestřejší koalice," napsal.

Podle nizozemského listu De Telegraaf výsledek voleb znamená, že příští německý kancléř bude mít slabší pozici než ti dosavadní. "To je špatná zpráva pro Evropskou unii, v níž musí hrát Německo s ohledem na počet obyvatel a hospodářskou sílu vůdčí roli v neklidném světě," napsal. Nový předseda německé vlády bude podle něj spíše "prvním mezi rovnými". "Naproti němu bude stát někdo jako Emmanuel Macron, který má jako francouzský prezident dalekosáhlé pravomoci," dodal De Telegraaf.

Také rakouský list Der Standard se domnívá, že příští německý kancléř může být teoreticky slabší než kterýkoli jeho předchůdce, protože bude záviset na dvou koaličních partnerech. "V praxi ale bude záležet na jeho šikovnosti, jak silnou pozici si zvládne zajistit," uvedl. Vzhledem k tomu, že se už Evropané nemohou bezmezně spoléhat na pomoc USA, je podle listu Der Standard nyní "potřeba silného německého kancléře" více než kdy dříve.

Propad křesťanských demokratů podle norského listu Verdens Gang ukázal, že Angela Merkelová byla mnoho let oblíbenější než její strana. "Když už neusilovala o znovuzvolení, našlo si mnoho voličů jinou alternativu," uvedl v komentáři. Za vítěze voleb označil lídry Zelených a SPD Baerbokovou a Scholze.

Podle italského listu Corriere della Sera byl Laschet "mlýnským kamenem uvázaným kolem krku CDU/CSU". Výsledek nedělních voleb označil za "nejvíce mimořádný a nejvíce problematický v demokratických dějinách země". "Volby mají nicméně jasného vítěze a jasného poraženého: prvním je Olaf Scholz, druhým Armin Laschet," napsal Corriere della Sera.

Ať už se stane kancléřem Scholz či Laschet bude podle dánského listu Politiken jeho prvořadým úkolem boj s klimatickými změnami. Jak se k tomuto úkolu postaví, "bude rozhodující nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii". "Pro Zelené to nebyly volby, o jakých snili. Přesto se tyto volby staly volbami klimatickými," doplnily dánské noviny.

Maďarský zpravodajský web 444.hu si všímá volebních zisků protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice na východě Německa. "Strany, které systematicky popírají liberální demokracii, jsou na území bývalé NDR velmi silné... Ukazuje to, že bývalá NDR se více blíží světu, který byl kdysi za železnou oponou, než tomu západoněmeckému," míní server.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Noviny / tisk Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy