Jako začátek období nejistoty po stabilní éře kancléřky Angely Merkelové vidí západoevropská média nedělní německé parlamentní volby, z nichž nevzešlo jasné jméno budoucího šéfa vlády. Francouzské či belgické deníky předvídají dlouhá povolební vyjednávání, na jejichž konci čeká zemi výrazně proevropská vláda. Komentátoři si všímají i neúspěchu krajně pravicových a levicových stran v době vzestupu xenofobních a populistických formací v jiných zemích.
Němečtí voliči dali v neděli nejvíce hlasů sociálním demokratům Olafa Scholze, které však těsně následují křesťanští demokraté vedení nástupcem Merkelové v čele strany Arminem Laschetem. Oba politici dali po hlasování najevo přání vést vládu a média očekávají dlouhá povolební vyjednávání.
"Zdá se, že Německo se s Angelou Merkelovou ještě nějakou dobu nerozloučí,“ konstatuje v narážce na 16 let vlády odcházející kancléřky bruselský web Politico. Stejně jako další média předpovídá dlouhé měsíce vyjednávání o vládě, kterou budou muset patrně vytvořit tři různorodé strany. Jediná věc, kterou lze nyní z vyrovnaného volebního výsledku vyčíst, je podle webu pokračování solidně proevropského a transatlantického kurzu země.
Francouzský list Le Figaro sice přinesl portrét Scholze jako volebního vítěze a připomněl, že zvedl stranu z bídných volebních předpovědí, které jí ještě na počátku léta věštily těžkou porážku. Zdůraznil však, že poprvé v novodobé historii země nebylo jasné jméno kancléře již ve večerním povolebním vysílání televizí. "Po 16 letech stabilní vlády Angely Merkelové se země ponořila do nejistoty," konstatoval deník.
Le Monde stejně jako další listy odhaduje, že jako první se vítězní sociální demokraté dosavadního ministra financí Scholze pokusí sestavit vládu se zelenými a liberály. Upozorňuje přitom na obtíže, které obě levicové strany při jednání s liberální formací čekají. "FDP nikdy nepřijme návrh na zvýšení daně pro nejbohatší, kterou chtějí SPD a zelení," píše francouzský deník.
La Libération zdůrazňuje, že výsledkem éry Merkelové je sice nejhorší skóre její strany, ale zároveň fakt, že i formace z okraje politického spektra dosáhly nejhoršího výsledku za poslední dobu. "Ti ve Francii, kteří budou v pokušení vidět to jako neúspěch kancléřky, by měli zapřemýšlet nad nejhorším výsledkem krajní pravice, která, navzdory vzestupu populistických a xenofobních stran v západní Evropě, dosáhla jen deseti procent,“ píše deník. Jeho komentátor v tom vidí důkaz "politické, společenské a morální poctivosti" německé společnosti.
Belgický list La Libre podotýká, že klíčovou roli ve vyjednáváních mohou hrát zmínění zelení a liberálové, kteří se mohou sami dohodnout, kterou ze dvou velkých stran preferují jako vládního partnera. Těžkou zkouškou bude podle deníku vyjednávání s pravicovými liberály pro Scholze, který během kampaně balancoval mezi levicovým a centristickým křídlem své strany. "Ale jak se zachová, pokud bude muset dosáhnout kompromisu s liberální pravicí, aby mohl vládnout?" vznáší deník otázku klíčovou pro příští týdny.
Německé volby ukončily éru dvou dominantních politických stran
Nedělní parlamentní volby ukončily v Německu éru Angely Merkelové, ale i dvou velkých stran, které dominovaly politické scéně. Zemi nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany, které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a svobodní demokraté (FDP), píše dnes evropský tisk.
"První vládu po éře Angely Merkelové určí strany, které ve včerejších parlamentních volbách v Německu obsadily třetí a čtvrté místo. Budou to Zelení a FDP, kteří určí, kdo se nastěhuje do úřadu kancléře," napsal dnes v komentáři k volbám španělský list El Mundo. "Časy velké koalice jsou pryč. Teď se bude tango tančit ve třech," dodal. Také podle dalšího španělského deníku El País je éra velkých stran s 30 či 35 procenty hlasů pryč. "Zelení a liberálové z FDP třímají v ruce klíč k řešení otázky, zda bude příštím kancléřem Olaf Scholz či Armin Laschet," napsal.
"Sen Annaleny Baerbockové o úřadu kancléřky se sice rozplynul, ale výsledek její strany je historicky nejlepší," napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Podle něj bude tak ekologická strana tlačit na to, aby koaliční dohoda byla "zelená jako nikdy dřív". Britské noviny The Times zároveň upozorňují, že bude-li chtít Scholz sestavit koalici s liberály, bude to za velmi vysokou cenu. "Očekává se, že předseda FDP Christian Lindner bude trvat na tom, aby se stal ministrem financí, a mohl tak blokovat některé návrhy na zvýšení daní, které byly centrálním bodem předvolebních kampaní SPD a Zelených," napsal britský list.
"Jednoduché to nebude, ale excelentní vyjednavač Scholz by mohl FDP a Zelené přesvědčit o nové středové koalici," myslí si švýcarský list Tages-Anzeiger. Německo si podle něj musí zvyknout na politické poměry běžné v jiných evropských zemích. "Vítězství s 25 procenty a následně několik středně velkých stran, které sestavují stále pestřejší koalice," napsal.
Podle nizozemského listu De Telegraaf výsledek voleb znamená, že příští německý kancléř bude mít slabší pozici než ti dosavadní. "To je špatná zpráva pro Evropskou unii, v níž musí hrát Německo s ohledem na počet obyvatel a hospodářskou sílu vůdčí roli v neklidném světě," napsal. Nový předseda německé vlády bude podle něj spíše "prvním mezi rovnými". "Naproti němu bude stát někdo jako Emmanuel Macron, který má jako francouzský prezident dalekosáhlé pravomoci," dodal De Telegraaf.
Také rakouský list Der Standard se domnívá, že příští německý kancléř může být teoreticky slabší než kterýkoli jeho předchůdce, protože bude záviset na dvou koaličních partnerech. "V praxi ale bude záležet na jeho šikovnosti, jak silnou pozici si zvládne zajistit," uvedl. Vzhledem k tomu, že se už Evropané nemohou bezmezně spoléhat na pomoc USA, je podle listu Der Standard nyní "potřeba silného německého kancléře" více než kdy dříve.
Propad křesťanských demokratů podle norského listu Verdens Gang ukázal, že Angela Merkelová byla mnoho let oblíbenější než její strana. "Když už neusilovala o znovuzvolení, našlo si mnoho voličů jinou alternativu," uvedl v komentáři. Za vítěze voleb označil lídry Zelených a SPD Baerbokovou a Scholze.
Podle italského listu Corriere della Sera byl Laschet "mlýnským kamenem uvázaným kolem krku CDU/CSU". Výsledek nedělních voleb označil za "nejvíce mimořádný a nejvíce problematický v demokratických dějinách země". "Volby mají nicméně jasného vítěze a jasného poraženého: prvním je Olaf Scholz, druhým Armin Laschet," napsal Corriere della Sera.
Ať už se stane kancléřem Scholz či Laschet bude podle dánského listu Politiken jeho prvořadým úkolem boj s klimatickými změnami. Jak se k tomuto úkolu postaví, "bude rozhodující nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii". "Pro Zelené to nebyly volby, o jakých snili. Přesto se tyto volby staly volbami klimatickými," doplnily dánské noviny.
Maďarský zpravodajský web 444.hu si všímá volebních zisků protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice na východě Německa. "Strany, které systematicky popírají liberální demokracii, jsou na území bývalé NDR velmi silné... Ukazuje to, že bývalá NDR se více blíží světu, který byl kdysi za železnou oponou, než tomu západoněmeckému," míní server.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Noviny / tisk , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 2 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 2 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 3 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 3 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 4 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 4 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 5 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 6 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 6 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 7 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 8 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 8 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 9 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.
Zdroj: Libor Novák