Johnsonův pád podle EU nemusí zcela vyřešit pobrexitové spory

Ačkoli Evropská unie a její členské země oficiálně nekomentují pád britského premiéra Borise Johnsona, mezi unijními činiteli a diplomaty se již spekuluje, zda může jeho nástupce vylepšit pošramocené vztahy evropského bloku a bývalé členské země. Očekávání přitom nejsou nijak vysoká a v Bruselu panují obavy, že spory kolem pobrexitového uspořádání budou pokračovat.

Johnson během svého působení v čele Británie dokončil zdlouhavý proces odchodu z EU, po němž však jeho vláda začala zpochybňovat část uzavřené dohody. Hlavní spor se v posledních týdnech točí okolo premiérova plánu zrušit ještě letos část protokolu o Severním Irsku, včetně celních kontrol některého zboží dováženého do Severního Irska ze zbytku Spojeného království.

"Asi těžko to může být horší než teď. Ale sotva se dá čekat, že by příští premiér úplně otočil a vyhověl všem našim požadavkům," řekl ČTK jeden z diplomatů.

Také další zástupci unijních zemí v Bruselu hovoří o úlevě z Johnsonova odchodu smíšené s nepříliš optimistickými očekáváními. Zdůrazňují, že u moci nadále zůstanou konzervativci, jejichž značná část prosazovala rázný brexit a stála za Johnsonem v jeho plánech porušit dohodu. Jedním z mála unijních vládních politiků, kteří se k vývoji v Británii oficiálně vyjádřili, je irský premiér Michéal Martin, podle něhož nyní nastala "příležitost vrátit se k opravdovému duchu partnerství a vzájemného respektu".

Unijní činitelé však spíše nečekají, že by Londýn bez výjimky kývl na všechna ujednání týkající se obchodu či pravomocí soudu EU.

"Co se dá očekávat, to je změna stylu. Nudnější styl bez nějakých ohňostrojů...To nám umožní soustředit se na nudný a velmi technický úkol dohodnout se na provádění severoirského protokolu," citoval list Financial Times někdejšího francouzského eurokomisaře Pascala Lamyho, podle něhož může být Johnsonův konec přínosem pro méně emotivní vztahy EU s Británií.

Deník dnes poznamenal, že největší šanci na zisk premiérského křesla dávají v současnosti bookmakeři ministru obrany Benu Wallaceovi, který je sice v Bruselu dobře znám, ale k otázce severoirského protokolu se veřejně nevyjadřoval. Bývalý ministr financí Rishi Sunak, jehož sázkové kanceláře považují za druhého největšího favorita, si je podle listu dobře vědom škod, které by v Británii napáchala případná obchodní válka při vyhrocení sporu s unií.

Britská vláda nehodlá měnit přístup k brexitu a migrantům

Britská vláda bude i po oznámení o rezignaci premiéra Borise Johnsona pokračovat v prosazování jednostranných změn v severoirském protokolu a ve snaze o vysílání žadatelů o azyl do Rwandy. Řekl to dnes podle agentury Reuters mluvčí kabinetu, podle kterého se vláda chce soustředit na dotažení už dříve odsouhlasených kroků.

Podle mluvčího je například pravděpodobné, že se Londýn znovu pokusí vyslat let s žadateli o azyl do Rwandy, s níž Británie uzavřela dohodu o dočasném pobytu migrantů. V červnu první let zablokovalo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle jehož verdiktu by deportace mohla migranty nenávratně poškodit. Kabinet ale vzápětí představil návrh zákona, podle kterého se britské soudy nemusejí rozsudky ESLP řídit.

Británie chce díky dohodě s Rwandou odradit migranty od toho, aby se pokoušeli o ilegální překročení hranic. "Přípravy na budoucí lety už začaly," uvedl mluvčí podle serveru Independent.

Přechodné období, během něhož vládu vede až do zvolení svého nástupce premiér v demisi, podle mluvčího neznamená ani žádné podstatné změny ohledně pobrexitové legislativy. Koncem června dolní komora britského parlamentu v prvním čtení schválila návrh zákona, který jednostranně mění takzvaný severoirský protokol, který je součástí dohody o vystoupení Británie z EU. Evropská unie změny odmítá a už zahájila právní kroky.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson EU (Evropská unie) Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy