Kauza Kuciak: Obžalovaná Zsuzsová stanula před soudem za další vraždu

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil ambiciózní plán: zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Tento krok zdůvodnil tragickými událostmi – smrtícími útoky studentů na školách ve Francii – a nutností chránit děti před škodlivým obsahem. Ale prosadit takový zákaz se ukazuje jako právní, technologická a politická výzva evropského rozsahu.

Kontroverzní krok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který připustil, že izraelské zpravodajské služby podporují vybrané palestinské klany v Pásmu Gazy, vyvolává silnou kritiku. Podle odborníků i části izraelské politické scény by mohlo jít o další strategickou chybu, která nejen prohloubí chaos, ale zároveň oddálí možnost jakéhokoliv pokroku směrem k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Napětí a zoufalství v Pásmu Gazy dosáhly nového tragického vrcholu. Podle místních zdravotnických úřadů izraelské jednotky ve středu zastřelily nejméně 60 Palestinců – většinu z nich ve chvíli, kdy se snažili dostat k potravinové pomoci poskytované nadací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která spolupracuje s Izraelem a Spojenými státy. Další desítky lidí utrpěly zranění.

Ve Spojených státech pokračují bouřlivé protesty namířené proti imigrační politice a federálním zásahům. Situace se vyhrotila ve více městech, přičemž úřady přistupují k rázným opatřením. V několika případech již bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění, nasazeny byly i jednotky Národní gardy a do Los Angeles se chystají dorazit mariňáci.

O víkendu nás čeká tropické počasí. Zatímco v sobotu podle ČHMÚ.cz denní maxima hranici třiceti stupňů zřejmě nepřekonají, v neděli naměříme až 32 stupňů.

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

Nejsledovanější hvězda TikToku na světě, Khaby Lame, opustil Spojené státy poté, co byl zadržen imigračními úředníky v Las Vegas kvůli překročení doby platnosti víza. Potvrdilo to americké imigrační a celní úřad (ICE).

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

Prezident Spojených států Donald Trump tento týden zintenzivnil svou snahu postavit domácí nasazení armády do centra politické agendy. Vystupuje jako „válečný vůdce“ v boji nikoli za hranicemi, ale uvnitř země – proti nelegálním migrantům a protestujícím občanům.

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k výraznému navýšení obranných rozpočtů a rychlejší výrobě zbraní. Upozornil, že hrozba z Ruska je reálná a může vyvrcholit útokem do roku 2030.

Radní ve středu určili pět finalistů, z nichž vyberou nového generálního ředitele České televize, který nahradí odvolaného Jana Součka. Jasno má být za týden. Některé výrazné televizní tváře se dostatečné důvěry radních nedočkaly. 

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

Pražští policisté zasahovali ve středu kolem poledne v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde před rokem a půl došlo k nejtragičtějšímu případu masové střelby v historii Česka. Podle policie nehrozí nikomu žádné nebezpečí. 

V severoirském městě Ballymena pokračovaly i druhou noc výtržnosti, které si vyžádaly zranění 17 policistů a způsobily škody na domech, podnicích i vozidlech. Policie označila incidenty za rasově motivované útoky a varuje před narušením spravedlivého vyšetřování závažného trestného činu.

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.