Maďarsko přišlo o peníze z Norských fondů kvůli obavám o právní stát

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

"Když se vláda nemůže dohodnout na základním principu, na kterém se shodneme se všemi ostatními 14 přijímajícími zeměmi, tak je to nepřijatelné. (...) Je nemyslitelné, že bychom Maďarsku usnadnili překonávání těchto velmi přísných pravidel a regulací," uvedla norská ministryně zahraničí Ine Marie Eriksenová Söreideová.

"Norsko nám ty peníze dluží," reagoval na vývoj podle serveru šéf kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás na setkání s novináři.

Stejné dilema jako Norsko řeší v poslední době také Evropská unie - jak financovat rozvoj maďarské společnosti nezávisle na politickém vedení země a jeho vlivu. Podle Eriksenové Söreideové Maďarsko peníze potřebuje, protože nemá příliš mnoho jiných zdrojů financování, přesto je situace stále složitější kvůli "stále silnějšímu sevření občanské společnosti", cituje ministryni Politico.

Oslo se v posledních letech opakovaně střetlo s Budapeští kvůli financování občanské společnosti. V roce 2014 obvinilo Norsko maďarskou vládu z použití auditu a policejní razie k zastrašování organizace, která měla za úkol rozdělovat finance nevládním organizacím. Norsko tehdy pozastavilo zasílání peněz a od té doby s Maďarskem jedná o grantech pro období 2014 až 2021.