Mezi oběťmi sesuvu ledovce v italských Alpách je jeden Čech, tři další se pohřešují

Fugatti uvedl, že záchranáři pátrají mimo jiné po třech Češích. Ministerstvo zahraničí v Praze informace italských médií o českých obětech zatím nepotvrdilo.

Fugatti dnes kolem 16:00 na tiskové konferenci s italským premiérem Mariem Draghim řekl, že čtyři ze 14 lidí hledaných v souvislosti s neštěstím jsou ze zahraničí - tři z Česka a jeden z Rakouska. Rakouským úřadům se ale později podařilo jejich občana kontaktovat. U alpského areálu se našla čtyři zahraniční auta, ke kterým se nikdo nepřihlásil. Dva vozy mají českou poznávací značku.

Zraněných je podle agentury ANSA osm, dva z nich vážně. Příbuzní zatím identifikovali tři oběti, u dalších není identita oficiálně potvrzena. Italská média ale od rána informují, že mezi zemřelými je i jeden Čech. Generální konzul ČR v Miláně Jiří Kuděla kolem 19:00 ČTK řekl, že italské úřady nepotvrdily, že by mezi oběťmi byl český občan. Na konzulát se během dně obrátilo několik lidí, kteří neměli kontakt se svými blízkými. Později se ale s některými z nich podařilo navázat kontakt.

Na místo se odpoledne dostavil po komplikacích způsobených špatným počasím italský premiér Draghi. Podle něj tato událost "zajisté souvisí se zhoršením životního prostředí a klimatickou situací". Uvedl, že vláda musí přijmout opatření, jež by snížila na minimum možnost, že se obdobná tragédie bude opakovat.

Záchranáři italskému tisku sdělili, že naděje na nalezení někoho živého není vysoká. Záchranné práce komplikovalo několik hodin špatné počasí. Pátrání bylo kvůli bouřce přerušeno, ale po 16:00 úřady rozhodly o jeho obnovení. Do pátrání je zapojen vrtulník a bezpilotní letadla. "Pátrání bude v příštích dnech pokračovat tímto způsobem, protože nebezpečí dalších sesuvů neumožňuje zásah na zemi," sdělila dnes večer ČTK alpská záchranná služba.

Do oblasti přiletěl i vrtulník se speciálním zařízením, které detektuje mobilní signál. "Nekopeme, protože materiál ze včerejšího (nedělního - pozn. ČTK) sesuvu, který tvoří prach, led a kameny, se dost zpevnil," řekl italskému tisku šéf alpské záchranné služby Maurizio Dellantonio. Italská média také informovala, že dnes odpoledne se z vrcholu Marmolady, kde se tragédie stala, uvolnil další kus ledu.

Na místo neštěstí dorazily dvě skupiny příbuzných obětí, jejichž těla byla převezena na zimní stadion v obci Canazei, kde byla zřízena smuteční síň. V Canazei se též nachází operační středisko koordinující pátrání po pohřešovaných.

Je to "nepředstavitelná katastrofa, takový masakr, že bude obtížné určit přesnou totožnost obětí, protože těla byla roztrhána" proudem ledu a kamení, sdělili agentuře ANSA vyšetřovatelé. Masa ledu a kamení se po úbočí hory řítila rychlostí až 300 kilometrů za hodinu, napsal list Il Messaggero.

"Slyšeli jsme hluk, jako když velmi silně prší, otočili jsme se a viděli šest nebo sedm lidí, kteří začali utíkat, aby unikli, ale velmi rychle dorazila černá vlna a všechno zasypala," řekla v rozhovoru se stanicí Tgr Rai Trentino žena, která se na horu vydala se svým mužem. "Byli tam horští vůdci, kteří nás za chvíli uklidnili a zavolali záchranáře. Řekli nám, co máme dělat," dodala.

"Něco takového jsem na Marmoladě ještě neviděl. Nebyla to obvyklá zimní lavina, druhý nebo třetí stupeň; to byla příroda. Pokud bychom chtěli provést srovnání se stavbou, mohli bychom mluvit o selhání konstrukce," řekl agentuře ANSA jeden ze záchranářů. "Je jasné, že jde o meteorologickou záležitost, kterou nedokážou předpovědět ani ti nejlepší průvodci."

Na vrcholu Marmolady, která je s 3343 metry nad mořem nejvyšší horou italských Dolomit, byl v sobotu naměřen teplotní rekord deset stupňů Celsia. "To je extrémní vedro," řekl italské státní televizi RAI alpský záchranář Walter Milan. "To je něco naprosto mimořádného," dodal.

"Tragédie, které zažíváme v souvislosti se změnami klimatu, nás musejí přimět k naléhavému hledání nových způsobů, které respektují lidi a přírodu," napsal na twitteru papež František.

Carlo Budel z chaty Capanna Punta Penia psal na instagramu o "nejhorším možném čase a dni, kdy se ten kus (ledovce) mohl uvolnit". Krátce po poledni se v letní neděli na oblíbeném masivu nacházel nespočet horolezců.

Sesuv v Alpách podle glaciologa souvisí s vysokými teplotami

Nedělní sesuv ledovce na hoře Marmolada v italských Alpách souvisí s vysokými teplotami, které tam byly naměřeny v posledních dnech. ČTK to řekl glaciolog Zbyněk Engel z Univerzity Karlovy. Na vrcholu hory Marmolada, nejvyšší hoře Dolomit, bylo v sobotu naměřeno rekordních deset stupňů. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho si sesuv vyžádal sedm obětí, italská média uvádějí osm mrtvých. Nejméně jedna z obětí je podle médií z Čech. České ministerstvo zahraničí informace italských médií o českých obětech nepotvrdilo.

"Určitě to s teplotou souvisí," řekl ČTK Engel. "Je to jednoduše patrné i z časování, kdy došlo k té události. Protože to bylo někdy mezi půl pátou a pátou hodinou odpoledne. Což je doba, kdy kulminují teploty v těchto výškách," dodal.

Na dotaz, zda se dá podobným událostem zabránit nebo vytipovat rizikové oblasti, řekl, že lze některé nejfrekventovanější cesty sezónně sledovat. "Popřípadě se snažit uzavírat. Před několika lety se na celou letní sezónu povedlo ve Švýcarsku uzavřít cestu v horské oblasti Bergel. A skutečně tam došlo asi rok na to ke zřícení obrovské části jednoho skalního hřbetu. Ale jsou to spíše výjimky, kdy se to takto povede," řekl.

Ke klimatické situaci v Alpách Engel řekl, že tamní teplota je proti předindustriálnímu období o 1,6 stupně až dva stupně Celsia vyšší. Dodal, že od roku 2015 do současnosti, s výjimkou jednoho léta, byly zaznamenány nejteplejší roky i ve vysokohorských polohách. "Proti normálovému období, což je třicetiletý úsek mezi lety 1981 až 2010, tam byl nárůst zhruba o 0,6 stupně. Zpřesňuje se to. Když by se to rozpočetlo na dekády, tak trend nárůstu je rychlejší než byl v průběhu 20. století," uvedl.

"V Alpách máme trvale zmrzlou půdu - permafrost. A tam dochází ještě k lehce rychlejšímu oteplování, než je to v případě vzduchu," upozornil. "Tam je za dvacetiletí nárůst 0,3 až 0,7 stupně Celsia. Přičemž teploty vzduchu rostly o desetinu, dvě pomaleji," řekl.

"Kromě nárůstu teplot se meziročně zvyšuje hloubka, do které to rozmrzá. Když to roztaje, tak se povrch rozvolní a je tam mnohem větší šance, že dojde k sesunu části hornin. V tomto případě se jednalo primárně o ledovcovou záležitost, ale dost často je to kombinace," doplnil.